Pravopis sloves

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Pamatuj Součástí zvratných sloves jsou zvratná zájmena se a si, jež tvoří se slovesem jeden významový celek (utrhl, utrhl si, utrhl se). Pomocné sloveso být v minulém čase se ve 2. os. č. j. (tvar jsi) nahrazuje pouhým -s, které se spojuje se zvratným zájmenem (vrátil ses, přál sis to, nedíval ses na to, kdyby ses podíval, ty by ses nekoupal). Jiné tvary (vrátil jsi se, přál jsi si to, ty jsi se na to nekoukal, by jsi se, kdyby jsi se, aby jsi se) jsou hovorové. Slovesa použijte ve 2. os. čísla jednotného: (pospíšil jsem si), opravdu, pospíšil. Myslím, že (zapamatoval jsem si) vše dobře. Zeptej se ho, zda (vrátil jsem se) na čelo žebříčku. (ptal jsem se), kdy odjíždí vlak? (koupil jsem si) už jízdenku? (obrátil jsem si) už rukávy, jak jsem ti radila? (přečetl jsem si) Dnes zprávu o svém zdraví. Dnes odpoledne (učil jsem se)? To (lekl jsem se), že? Já vím, ty (přejedl jsem se) a teď nemůžeš běhat. Převeďte slovesné tvary do 2. os. jedn. čísla: Měli byste se jít na to zeptat. Kdybych si koupil míč, mohl bych si s ním hrát. Byl bych se tam býval nudil. Byli bychom si toho také všimli. Nesměl bych se jít na to podívat. Byl bych se tomu asi divil. Chtěli, abyste se na ně přišli podívat. Kdyby si pospíšil, dostal by se na nádraží včas. Chtěl by se aspoň trochu usmát.
Kdy se užívají tvary typu já maži, oni pláčí? (2) Dáte přednost tvaru píšu nebo píši? (3)	U sloves typu krýt, kupovat užíváme v přítomných tvarech po -j- koncovku -i nebo -í. (kryji, kupuji). Tvary s -u/-ou považujeme za hovorové (kryju, kryjou, kupuju, kupujou). Slovesa typu psát, mazat, plakat mohou mít po měkkých hláskách -š-, -ž-, -č- koncovku -u, -ou (píšu, mažu, pláču - píšou, mažou, pláčou) nebo starší koncovku -i, -í (píši, maži, pláči - píší, maží, pláčí). Infinitivy nahraďte přítomnými tvary: Už sedím, na nic (nestěžovat si). Já ti (ukázat), kdo je tady pán. Dveře od kůlny (vrzat), musíme si dát pozor. Už jdu, jen (uvázat si) kravatu. Někteří lidé stále (stěžovat si). Naši sousedé zbytečně (ztěžovat) ostatním život. Mimina (smát se) a v příštím okamžiku (plakat). Obyvatelé vám (děkovat) za příspěvek. Máma mě napomínala, ať (neumazat se). Já (česat se) stylem punk, bratr (česat si) pěšinku napravo. Tyto boty nehezky (klouzat). Dva kamarádi (psát) levou rukou, já sám (psát) rukou pravou. Dostal jsem nové boty, ale (neobout) je. V zimě i v létě eskymácké děti (sáňkovat) a (lyžovat).	Kdy se užívají hovorová slova a tvary? (1)
	Slovesa typu trpět mají ve 3. os. č. mn. koncovku -í (trpí), slovesa typu sázet koncovku -ejí nebo -í (sází, sázejí). Koncovku -ejí můžeme psát jen u těch sloves, která mají v rozkazovacím způsobu koncovku -ej (sázej - sází, sázejí). Infinitivy nahraďte přítomnými tvary: Kyseliny spolehlivě (rozpouštět) většinu látek. Plyny (se rozptýlit) po celé místnosti. Mlhy (válet se) na blatech. Oni nikdy nic nikomu (nezávidět). Dnes (chybět) dva herci. Stavbaři (stavět) nové parkoviště. Páry (srážet se) ve vyšších vrstvách atmosféry. Kapalné látky snadno (měnit) svůj tvar. V kroužku mladých mičurinovců (scházet se) kluci i dívky, kteří (umět) pracovat s přírodu. Proč vaše holky tolik (křičet)? (Brnět) mě pravá ruka, asi přijde déšť. Někteří muži (rozumět) více svým autům než dětem. Automobily u nás (jezdit) vpravo od II. sv. války. Chlapci rádi mezi sebou (závodit).
Co znamená slovo klne? (4)	Slovesa typu mine - minul, která mají před -ne samohlásku, nebo souhlásku r, l (mine, vane, hyne, klene, hrne, klne), mají v příčestí činném před koncovkou příponu -nu- (minul, vanul, hynul, klenul, hrnul, klnul). Slovesa typu tiskne - tiskl, která mají před -ne souhlásku (tiskne, táhne, padne, všimne si, vázne, klesne), v příčestí činném příponu -nu- většinou nemají (tiskl, táhl, padl, všiml si, vázl, klesl - ale usnul, pohnul, sehnul). Infinitivy nahraďte tvary minulého času: Šli jsme zabráni v rozhovor, a tak (minout) odbočku k hotelu. Včera (říznout se) do prstu a sestra se mi ještě smála. Listí (zežloutnout) a (spadnout). Při neštěstí (uhynout) většina cvičených blech. Vedoucí nezdárného chlapce (dopadnout) dopadl. Dívka (zblednout) leknutím. Na Nový rok (nenapadnout) ani vločka sněhu. Venku (vanout) ostrý vítr. Skokan (vymknout si) kotník na odrazové noze. Nad světem (klenout se) bájná duha. Ředitel pracovníkům (vytknout) některé nedostatky. Technické služby (nahrnout) sníh na jednu stranu silnice. Infinitivy nahraďte tvary minulého času: Včera spolužák (usnout) v hodině matematiky. Myš se před kocourem krčila a ani (nepohnout se). Kamil (podříci se) a máma (dopadnout) bratra při činu. Ředitel (přijmout) novou žákyni do 8. třídy. Alík nás (zahlédnout), (začít) radostně vrtět ocasem a (přiběhnout) si nás očichat. (Shrnout) věci na druhou stranu a na volné místo postavil talíř. Nenápadně shodil tužku na zem a pak se pro ni prudce (sehnout). Kapitáni (stisknout si) ruce a pak (začít) lítý boj. Raněný hráč (padnout) k zemi a hlasitě (klnout) svým protivníkům. Ta slova (tít) do živého.
	Sloveso moci (moct) a jeho odvozeniny má základní spisovné tvary s -oh- (mohu, mohou, pomohu, pomohou) a tvary hovorové s -ůž- (můžu, můžou). Doplňte přítomné tvary sloves: Myslím, že vy na panu řediteli (nevymoci) nic. Když budeš potřebovat, ráda ti (pomoci). Dnes mi v kuchyni (nepomoci), radši se běž proběhnout. O tom já přece (nemoci) nic vědět! Rodiče mi (vymoci) úlevy ve škole. Až budu něco vědět, (pomoci) vám s vytvořením zprávy. Jezte, co (zmoci). Napsali nám, že (nemoci) přijet. Uveďte přítomné tvary sloves moci a pomoci.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Vrstva hovorových slov, tvarů, vazeb apod. je na pomezí mezi spisovnou a zcela nespisovnou vrstvou jazyka. Samozřejmě je mluvčí může užívat, ale ve spisovných projevech by měl dát přednost tvarům zcela spisovným. Jak název napovídá, hovorová vrstva se užívá v rámci běžné komunikace. 2. Jedná se zastarávající, příp. zastaralé tvary, které pravděpodobně v běžném hovoru neužijeme. Můžeme se však s nimi setkat např. v básních, přehnaně spisovných projevech (hyperkorektních), v mluvě starší generace, ve starších knihách či v historických příbězích. 3. Užívanější a novější tvar píšu (píšou) postupně vytlačuje starší tvar píši (píší). Oproti podobným slovům (maži, pláči) se však v tomto případě starší tvary dodnes hojně užívají. 4. Klít, nadávat, hubovat, láteřit. Doporučujme webové stránky Internetové jazykové příručky ÚJČ Zvratná a nezvratná slovesa, Slovesa vzoru péct (infinitiv -ci, -ct) a Slovesa vzoru začít (příčestí činné a trpné).