Částice

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	A copak děláte takhle na podzim? Aby už byla zima! Zkusíme mu věřit, snad o ní vážně nevěděl. Jakou úlohu ve větě mají podtržená slova? Určete jejich slovní druh. Ověřit řešení Všechna podtržená slova jsou částice. V představených větách uvozují větu tázací a přací (copak, aby), zdůrazňují větný člen (takhle) a uvádí jistou míru pochybnosti (snad, vážně).	Jakým další slovním druhem může být výraz takhle? (1)
Jak poznáte neohebné slovní druhy? (2)	Pamatuj Částice jsou neohebná slova, která uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh (např. otázku, rozkaz, přání, zvolání) anebo vyjadřují různý postoj mluvčího k adresátovi nebo k obsahu sdělení. Ve spojení s větným členem vytýkají, zdůrazňují, hodnotí, uvádí pravděpodobnost, pochybnost atp. Částice velmi často uvozují větu (Aby bylo jaro!), mohou však stát také uvnitř věty (Tak to prý řekl.). Určete pomocí číslice slovní druhy: Ano, dnes půjdeš ze školy sám. On už to možná ví. V 9. třídě vyrušuje zejména Helmut a Hildegarda. Co kdybychom si tak udělali černou hodinku? Ať se vám celý příští rok vede dobře! Určete pomocí číslice slovní druhy: Naši hráči bohužel znovu prohráli. Ať žije mír! Zdalipak se už zajímala o to, jak vypadají přijímací zkoušky? Dostal jen to, co si zasloužil. Vážně jste se přihlásili do pražské Dvojky?	Kterým větným členem je výraz prý? (3)
	Částice dělíme podle jejich významu a funkce ve větě: - tázací - uvozují tázací věty (pročpak, zdali, zdalipak, jakpak ad.), - apelové (žádací, přací) - uvozují věty přací, zvolací, žádací (ať, kéž, nechť, aby, kdyby), vyjadřují přesvědčování (opravdu, rozhodně, vážně, vskutku), ujištění (doopravdy, rozhodně, skutečně, věru, vážně), odporování (náhodou, přece, však) ad., - modální (hodnotící) – vyjadřují pravděpodobnost (nejspíš, zajisté, asi, možná, snad), nutnost (nevyhnutelně, nutně), jistotu (jistě, zajisté, určitě, stejně, dozajista, bezesporu), pochybnost (prý), hodnocení (samozřejmě, bohužel, žel, každopádně, naštěstí, bohudík), srovnání (doslova, jakoby, takříkajíc), - větné (odpověďové, přitakávací) - mohou stát jako samostatný větný ekvivalent (ano, ovšem, zajisté, ne, ni, nikoli, nikoliv, hovor. jo), - emocionální (citové) - vyjadřují uspokojení (bohudíky, naštěstí), zklamání (bohužel, naneštěstí), obavu (nedejbože), lhostejnost (ať, beztoho) atd., - vytýkají větný člen, zdůrazňují jej (ani, jen, dokonce, teprve, opravdu, zejména, zvláště, hlavně, vůbec, jen, také, třeba, pouze obzvlášť). Určete význam použité částice: Dnes, pánové, asi nevyhrajeme. Ani malý hlásek se na jeho obranu neozval. Copak sis tu knihu nečetl? Už aby byla k dispozici nová knihovna! Já ji vážně nechtěla urazit. Však se uvidí kdo s koho! Zdál se mi jakoby nevyspalý. Většina útočníků zde naštěstí neuspěla. Ty ses určitě díval! Zvláště Kamil dnes nedává pozor. Určete význam použité částice: Dobře, tak já to udělám. Bohudíky to dobře dopadlo. Práci zvládl dokonce i Marek! Možná bych k tomu měla co říci. Po válce byl dům doslova srovnán se zemí. Vy se vážně chcete rozloučit? Náhodou jsem se dnes učila! Kdybych už byla velká! A opravdu si to nerozmyslíte? Samostatná akce musela nevyhnutelně skončit špatně.	Co znamená slovo funkce? (4) Jakými slovními druhy může být na základě své funkce slovo štěstí? (5)
Kterými slovními druhy mohou být např. slova jí, na, okolo? (6)	Pamatuj Podle původu částice dělíme na vlastní - mohou být pouze jedním slovním druhem (kéž, ano, asi), a nevlastní - mohou být jiným slovním druhem (ať, aby, ale). O jaký slovní druh se jedná, poznáme pouze na základě kontextu (Ty jsi ale zlá! - částice; Pozdravil mě, já ale neodpověděla. - spojka). Určete slovní druh podtrženého slova: Hvězdy promluvily i ke králi. I stalo se v zemi zaslíbené. Řekni jí, ať už jde domů. Ať už je čas výletů a skautských akcí! Mluv přece klidně! Klidně před ním mluv. Že ti bude špatně! Povídám ti, že ti bude špatně. Tak se přece už uklidni! Uděláme vše tak, jak jsem řekl.	Co znamená slovo kontext? (7)
	Souhrnná cvičení 6. Určete pomocí číslice slovní druhy: Kdybys byl můj přítel, přišel bys mi v sobotu pomoci. Dvojčata o tom přece vědí. Večer se asi budu dívat desátý díl seriálu Dallas. O prázdninách naštěstí pojedeme k babičce na venkov. 7. Určete slovní druh podtržených výrazů: Ale, to se mi nelíbí. Ale proč právě já? Dobře tedy, pustíme se do díla. Mám se dobře a budu se mít ještě lépe. A já u sebe něco mám! Ležel a přemítal o životě. Zkus tuto malou část přilepit takhle. Bylo to takhle k ránu. To je váš pes? To si vypiješ! 8. Určete slovní druh podtržených výrazů: Nezabývej se každou náhodou. Náhodou se mi koláče dnes opravdu povedly. Kdybys mě raději občas poslouchala. Byla bych ráda, kdybys mě občas poslouchala. A teď už pracujte doopravdy na řešení problému. Doopravdy nemůžeš přijít. Tváříš se dnes vážně. To sis vážně myslel, že na nic nepřijdu? A to se podívejme, kdo k nám jde! A pak mám k tobě přijít?
	Odpovědi a pomůcky: 1. Může být příslovcem (Udělal jsem to takhle.). V tomto významu je ovšem slovo takhle užito hovorově. 2. Neohebné slovní druhy nemění svůj tvar. 3. Částice vzhledem ke svému úkolu nevstupují do větných vztahů, jako větné členy je jednoduše neurčujeme. 4. V tomto významu hovoříme o úkolu, úloze slova ve větě. 5. Slovo štěstí může být podstatným jménem (Mám to ale štěstí.) nebo částicí (Štěstí žes přišel včas.). 6. Jedná se tzv. homonyma (jí - sloveso, zájmeno; na - předložka, citoslovce; okolo - předložka, příslovce). 7. Pokud určujeme slova jako slovní druhy, musíme se dívat na jejich okolí, na další slova ve větě, tedy na kontext. Doporučujme články časopisu Naše řeč Citoslovce a částice a Příslovce a částice.