Jednoduché souvětí souřadné 1

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Vzkázal nám, že se brzy sejdeme, abychom vyřešili náš problém. Ve středu jsem onemocněla, proto se nezúčastním dnešní schůzky a asi nepřijdu ani na příští. Určete druhy vět vedlejších v obou souvětích. Lze ve druhém souvětí nahradit některou vedlejší větu větným členem? Ověřit řešení 1. souvětí: věta hlavní – VV předmětná - VV účelová. 2. souvětí: V tomto souvětí nemůžeme určit druhy vedlejších vět a představené věty nelze vyjádřit větným členem. Nejedná se totiž o věty závislé na jiné větě, tedy o vedlejší věty, souvětí se skládá pouze z vět hlavních. Pamatuj Souvětí souřadné se skládá aspoň ze dvou vět hlavních a libovolného počtu vedlejších vět (tj. vzniká spojením nejméně dvou vět hlavních ve větný celek). Věty hlavní na sobě mluvnicky nezávisí (nelze se na ně zeptat jinou větou). Věty vedlejší závisí na větě řídicí (můžeme se na ně zeptat jinou větou). Věty hlavní jsou v souřadném souvětí většinou spojeny souřadicími spojkami (a, i, ani, nebo, anebo, či atd.).	Definujte souvětí podřadné. (1) Jakou úlohu mají spojky podřadicí? (2)
	Rozlište věty hlavní a věty vedlejší: Fotograf čeká mnohdy celé hodiny, než se mu podaří vyfotit snímek, který aspoň částečně vynahradí jeho úsilí. Stojí bez hnutí za stromem, nebo dokonce leží bez hnutí na zemi a stále čeká. A pak přijde okamžik, kdy před jeho objektiv vstoupí objekt, na který tolik čekal. Někdy je to pořádný paroháč, jindy fotograf čeká na na mnohem menší a plašší zvíře a občas na tak plachého tvora, že ani nedoufá v to, že přijde, a proto jen tak pozoruje okolí a fotí úplně vše.
Čím se liší jednoduché souvětí souřadné od podřadného? (3)	Jednoduché souvětí souřadné Pamatuj Prozatím se budeme věnovat jednoduchému souvětí souřadnému, tj. souvětí, které obsahuje pouze dvě věty hlavní. Věty hlavní jsou buď spojeny spojkami souřadicími, nebo jsou k sobě přiřazeny beze spojky. Spojky souřadicí spojují vždy dva stejné větné členy (Chodíme do lesa, ale na louku raději ne.), dvě věty hlavní (Neměl strach, dokonce si zpíval.) nebo dvě věty vedlejší stejného druhu (Jdu tam, kam jsi mě poslal a kde budu mít od tebe klid.). Spojky souřadicí vyjadřují tzv. významový poměr (obsahový vztah) mezi větami a tvoří relativně uzavřený systém (tzn. jejich výčet se lze naučit nazpaměť). Určete obsahový vztah mezi větami v souvětí: V zimě chodíme sáňkovat a také se rádi koulujeme. Honza měl zvýšenou teplotu, a dokonce jej bolelo v krku. Rád bych jel, ale nemám moc času. Buď poslechneš, nebo ti dám týdenní domácí vězení. V zimě převládá pevninské podnebí, a proto je zde sucho a velmi chladno. Nemohl jsem se připravit do školy, neboť nám nepřivezli elektrický proud. Jednak máme domácí úkol, jednak se chci podívat na film. Ještě je světlo, nadto za chvíli vyjde měsíc. Myslím na tebe neustále, ovšem ty máš oči jen pro Patrika. Peníze, nebo život! Je malá, tudíž se na podkošovou hráčku nehodí. Cyril nám dobře rozumí, vždyť pochází ze Slovenska.
	Významové poměry mezi větami hlavními Poměr slučovací Setmělo se, zvedl se vítr, v dálce bylo slyšet hřmění. - věty jsou k sobě prostě přiřazeny, obsahy jsou rovnocenné, vyjadřují sounáležitost - typický zástupce: a - další spojky a spojovací výrazy: a, i, ani, přitom, rovněž, též, (a) pak, (a) potom, (a) nakonec, (někdy i spojka nebo), ani - ani, zčásti - zčásti, jednak - jednak, jak - tak, hned - hned, tu - tu, dílem - dílem ad. Poměr stupňovací Otřesený Pavlík se brzy posadil, a dokonce se trochu usmál. - druhá věta zesiluje, stupňuje obsah věty první - typický zástupce: (a) dokonce - další spojky a spojovací výrazy: ba, ba i, ba ani, ba dokonce, dokonce, dokonce i, ale i, přímo, nadto, nejen(že) - ale (i), nejen(že) - nýbrž (i), nejen(že) - ale dokonce (i), nejen - nýbrž naopak ad. Poměr odporovací Květiny jsem sice nenesl, zato jsem koupil pěkný dárek. - obsahy vět jsou v rozporu, druhá věta popírá obsah věty první, je s ním v nesouladu nebo jej omezuje - typický zástupce: ale - další spojky a spojovací výrazy: ale, však, avšak, nicméně, leč, nýbrž, jenže, jenomže, naopak, ale zato, zato však, ale také, také však, ale ani, sice - ale, jistě - ale přece jen ad.	Co vyjadřuje poměr? (4) Ve kterém poměru se píší čárky před spojkou a? (5)
	Poměr vylučovací Buď se uč, nebo mi pojď pomoci. - obsahy vět se vylučují, nemohou platit současně, platí kterýkoliv obsah, ale jen jeden z uvedených, buď platí jedno, nebo druhé - typický zástupce: buď - nebo - další spojky a spojovací výrazy: nebo, anebo, či, jinak, buď - (a)nebo, buď - buď, ať - či, aťsi - nebo ad. Poměr důsledkový Nic se mi nedaří, a proto jsem zoufalá. - druhá věta vyjadřuje důsledek obsahu věty první - typický zástupce: a proto - další spojky a spojovací výrazy: proto, a proto, tedy, a tedy, tudíž, a tudíž, tak, a tak Poměr příčinný (důvodový, vysvětlovací) Byla jsem zoufalá, neboť se mi nic nedařilo. - druhá věta uvádí příčinu, důvod pro obsah věty první, druhá věta vysvětluje obsah věty první - typický zástupce: neboť - další spojky a spojovací výrazy: neboť, vždyť, totiž, neb; tj., a to, však, však také
	Rozlište věty v poměru slučovacím a stupňovacím: Fridolín se už vloni trochu zhoršil, letos dokonce dostává většinou pětky. Jednak se uklidni, jednak mě, prosím, dobře poslouchej. Buď té dobroty a přestaň si hrát na velkého umělce. Nejen zlí lidé ti mohou ublížit, někdy ublíží dokonce i ti dobří. Vilemína se mě nezastala, nadto se mi pak ještě pošklebovala. Táta chodí do práce v šest hodin, máma též zhruba v tu dobu. Voda se vypaří a pak se kondenzuje ve vrchní trubci. Máma se se mnou nezdržovala, přímo mi vlepila pohlavek. Tu si trochu zobla, tu postála u nějaké skupinky návštěvníků. Vítr ve městě řádil, ba několik střech shodil. Rozlište věty v poměru stupňovacím a odporovacím: Rychle jsem utíkal, zahlédl mě však jejich špion. Nejenže tygra nepovažuje za nepřítele, naopak s ním tráví volné chvíle. Sice ti jsem obvykle nakloněna, zítra ale budu držet palce i Rosalindě. Jistě je to hodné děvče, přece se však vůči nám projevuje nepřátelsky. V cíli bylo prázdno, ba ani Emil Zátopek ještě nedoběhl. Dohodli jsme se na ukončení nepřátelství, nicméně se na mě mračil ještě týden. Rodičům jsem nic neřekla, nýbrž jsem tajně vyklouzla oknem. Jsem ti nejen nakloněna, ale patřím navíc i k tvým fanouškům. Zkusíme to, jenže já ti stejně nevěřím. Začnu cvičit, dokonce si pořídím i permanentku do tělocvičny. Odlište věty v poměru důsledkovém: Mimono bylo spokojené, a dokonce si začalo broukat. Nečekala jsem tolik pozornosti, a proto jsem se necítila dobře. Pořídili jsme si domů husu, teď již tedy víme o tomto zajímavém živočichu opravdu hodně. Čekala jsem dlouho, a on stále nešel. Ani jsem ti nic nevzkazoval, ani jsem ti nevolal. Ježci se chystají na zimu, a tedy právě v tomto čase je vidíme s jablíčky v bodlinách. Stále mi nabízí jen čokoládu nebo z kapsy vytáhne umolousané bonbony. Nebyl jsem dnes večer doma, proto jsem neměl čas ti zavolat. Na tuto situaci se zvláště zaměříme, a omyl je tudíž vyloučen. Prohlédněte si Ctiborovu práci a pracujte přesně tak dále sami. Rozlište věty v poměru slučovacím, vylučovacím a důvodovém: Nemohla jsem napsat domácí úkol, neboť nám nepřivezli elektrický proud. Bratr už se dávno živí sám, též starší sestra už chodí do práce. Buď se vydáte dnes autobusem, nebo pojedete zítra s námi vlakem. Ať přijedete od Jičína, či se objevíte od Kopidlna, vždy vás přivítá Rumcajs. Čertík Bertík byl hned tu, hned pokoušel někoho za mými zády. Nepřijedeme včas, tj. rozhodně se nedostavíme do pěti hodin. Už se dá s tebou mluvit, či jsi na mě ještě naštvaná? Čulibrka nemám ráda ani ty se mi moc nelíbíš. C+M byli na své misi úspěšní, vždyť byli dobře připraveni. Prázdniny strávím zčásti doma, zčásti chceme prozkoumat Arktidu.
	Souhrnná cvičení 7. Určete poměry mezi větami hlavními: Nechtěli jej v Plzni, ba ani slabší kluby o hráče neprojevily zájem. Malá Kačenka se hned smála, hned plakala. Paní koza se ani nedivila, vždyť věděla o neposlušnosti svých kůzlátek. Máte hezký pokoj, nedovedete si však toho vážit. Buď se usmíříte, nebo pošleme Filípka domů. Knihu jsem nečetla, nemohu ti tedy o ní povídat. Fredegar přišel na sraz pozdě, zdržel se totiž nákupem stanových kolíků. Přichází noc, jenže to zase bude noc bez hezkých snů. Bohužel z nealkoholických nápojů máme už jen limonádu, nebo vám mohu natočit kofolu. Ve vítězství věřili nejen trenéři, ale dokonce i fanoušci. Nadával mi, a proto jsem po něm hodil to shnilé jablko. Nic ji nebolí, nic ji netrápí. 8. Určete poměry mezi větami hlavními: Sbalím si věci, pak půjdu na autobus. Nezlobím se na tebe, naopak jsem velmi potěšen. Buď přijmete naše pravidla, nebo si najděte jiné soupeře. Před odjezdem nejen nakoupila, ale i uvařila. Nerozčiluj se, však já také příliš nejásám. Vařili jsme v polních podmínkách pudink, jenže jsme jej připálili. V kupé se uvolnila místa, můžeme si tudíž sednout. Jdi domů, nebo se na tebe budou vaši zlobit. Všichni jsme hned usnuli, neboť jsme byli velmi unaveni. Rád studoval jazyky i knihy četl jako každý jiný. Slíbila polepšit se, a tak se na ni příliš nezlobte. Prošli jsme si celý hrad, ba i do sklepení jsme se podívali. 9. Určete poměry mezi větami hlavními: Příběh jsem nejen sám četl, nýbrž jsem ho slyšel i od strýce. Sice mám z pozvání radost, jenže bohužel musím odmítnout. Přijď hned, nebo už nechoď vůbec. Zvonek jsem neslyšela, byla jsem totiž v koupelně. Nakonec jsme ani nelyžovali, ani jsme nepostavili sněhuláka. Postupoval správně, práci se mu však nepovedlo dokončit. Stůj, nebo střelím! Hodně jsi zlobila, tedy ti Mikuláš nic nepřinesl. Mladík se na stařenku nejen usmál, dokonce ji pustil i sednout. Nerozčiluj se, vždyť už se blíží prodavačka. Večer čekáme návštěvu, proto se hned pustíme do úklidu. Souhlasím s tebou a též to podepíšu.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Souvětí podřadné obsahuje pouze jednu větu hlavní. 2. Spojky podřadicí připojují věty vedlejší k řídicím větám. 3. Jednoduché souvětí souřadné obsahuje dvě věty hlavní, jednoduché souvětí podřadné jednu větu hlavní a jednu větu vedlejší. 4. Poměr vyjadřuje vztah někoho, něčeho k někomu, něčemu. 5. Čárka před a se píše ve všech poměrech kromě poměru slučovacího.