Druhy vedlejších vět - souhrnná cvičení 2

Při určování druhů vedlejších vět doporučujeme následující algoritmus:

 

1. Najdeme přísudek věty hlavní.

- Jestliže je ve větě hlavní pouze sponové sloveso, podíváme se, zda jmenná část přísudku není vyjádřena vedlejší větou přísudkovou.

- Venku je, jako by měl přijít konec světa.

 

2. Najdeme podmět věty hlavní.

- Pokud není ve větě hlavní obsažen podmět, může se jednat o větu vedlejší podmětnou.

- Stalo se, že soused vykopal studnu.

 

Jaký význam má slovo algoritmus? (1)

 

Znáte jiné algoritmy? (2)

Které VV rozvíjí podstatné jméno? (3)

3. Zjistíme, zda věta vedlejší rozvíjí podstatné jméno.

- Pokud se věta vedlejší váže na podstatné jméno či zájmeno (rozvíjí podstatné jméno), jedná se o vedlejší větu přívlastkovou.

- Strýc František, kterého znáte z prázdnin, přijede zítra.

 

4. Zjistíme, zda věta vedlejší rozvíjí zároveň sloveso i podstatné jméno (zájmeno).

- V tomto případě se jedná o větu vedlejší doplňkovou.

- Viděl jsem ho, jak sedí na lavičce v parku.

 

 

Uveďte vhodnou pomůcku pro rozpoznání VV doplňkové? (4)

 

Uveďte pořadí přednosti otázek při určování druhů VV. (5)

 

Které VV nelze rozpoznat podle otázek? (6)

5. Zjistíme, zda věta vedlejší rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno.

- Pomocí příslovečných otázek (proč, kdy, jak ad.) určíme vedlejší větu příslovečnou (místní, časovou, způsobovou atd.).

- Přišla pozdě, protože se příliš dlouho strojila.

- Pomocí pádových otázek zjistíme vedlejší větu předmětnou (příslovečné otázky mají přednost před pádovými otázkami).

- Slyšela jsem, že se ti v práci docela líbí.

 

6. Pokud vedlejší věta rozvíjí příslovce, jedná se vedlejší větu příslovečnou.

- Bylo mi tak hrozně, že jsem nemohla ani usnout.

 


V první sada cvičení obsahuje vždy po 13 větách. Každý druh věty vedlejší je v cvičení zastoupen vždy jednou.

 

 

Kolik je druhů vedlejších vět? (7)

 

Souhrnná cvičení

 

V následujících cvičeních se žádná věta nevyskytuje dvakrát.

 

5. Určete druhy vedlejších vět: Komu se zde nedařilo, ten kraj brzy opustil. Půjdu zas tam, odkud jsem přišel. Ferenc zpívá, jako by se narodil na Moravě. Byla jsem ráda, že ses mě zastal. Třebaže se snažil, nebyl ve škole moc úspěšný. Měl jsem nedobrý pocit, že se děje něco neblahého. Už zdálky bylo slyšet mlýn, jak vesele klape. Prosil mě, abych o tom nemluvil. On je takový, že nerad slyší jakoukoliv kritiku. Přišli jsme do jídelny už v sedm hodin, abychom měli klid na snídani.

 

6. Určete druhy vedlejších vět: Nebyla zvyklá dívat se nečinně na lidi, když mají práci. Pokud jsme přepadeni, máme právo se bránit. Ač to bylo zakázáno, nabídli jsme opičkám oříšky. Neříkej mi, že se vůbec o nic nepokusíš. Až odbijí hodiny půlnoc, objeví se místní duchové. Kdo si zamiloval svou práci, ten získal velkou výhru. Obloha byla, jako by ji vymetl. Cvičili tak horlivě, až se celí zpotili. Poslal ji za roh, ať se dosyta vykřičí. Musíš se dobře seznámit s úkoly, jimiž tě pověříme. Musíš se dobře seznámit s úkoly, jimiž tě pověříme.

 

7. Určete druhy vedlejších vět: Tušil jsem, že hajný nemluví pravdu. Až když jsem se pořádně zamyslel, zjistil jsem pravdu. Chlapec se mi líbil, poněvadž byl čilý jako svišť. Budeš-li mít čas, napiš mi. Oknem, které bylo zavřené, hrabě Dracula nemohl projít. S tebou mluví úplně jinak, než mluví se mnou. Matka pozorovala dceru, jak se pokouší žehlit košili. My si tu povídáme, ačkoliv bych se měl učit dějepis. Zlata mu dal král tolik, co mohl unést. Zuzana už není taková, jako bývala.

 

8. Určete druhy vedlejších vět: Babička vypravovala, jak se strojila v mládí. Hráli jsme na kytaru tam, kde nám to povolili. Mám prsty tak ztuhlé, že je ani necítím. Štěpánka vstává v pět ráno, aby uspokojila potřeby drůbeže. Ač se hezky smála, věděl jsem své. S tebou mluví úplně jinak, než mluví se mnou. Pozorovali jsme kocoura, jak věnuje svou pozornost kanárkovi. Poněvadž bylo velmi sucho, houby nerostly. Kdybys nerozuměl matematice, vysvětlím ti znovu příklad. Je pravděpodobné, že to nezvládne.

 


Odpovědi a pomůcky:

1. Slovem algoritmus označujeme postup (návod), jak např. vyřešit nějakou úlohu, jednat apod.

2. Algoritmus se užívá např. při programování, v alchymii i chemii, při řešení typizovaných matematických úloh, můžeme jej spatřit v pravidlech etikety, v kuchařských receptech atd.

3. Na podstatné jméno se kromě VV přívlastkové může vázat také VV doplňková - ta však rozvíjí zároveň i sloveso.

4. VV doplňková se velmi často váže na sloveso smyslového vnímání.

5. Pořadí otázek při určování druhů VV: 1. jaký, který, čí (VV pk), 2. jak, proč, kdy atd. (VV příslovečné), 3. pádové otázky (VV pt).

6. Pro určení VV přísudkové a doplňkové nedoporučujeme užívat otázky.

7. Vedlejších vět je stejný počet jako větných členů (13).

 

Dnešní oběd:
polévka rajská s těstovinou, krůtí přírodní řízek na bylinkách, bramborová kaše, salát z červené řepy s jablky, čaj s citrónem

Základní škola sv. Voršily v Olomouci

77900 Aksamitova 707/6

ID datové schránky: n8smc28

IČO: 495 880 95

IZO: 049 588 095

č. účtu 377842523/0300

tel. 585 222 689

e-mail: info@zcsol.cz

© 2021 ZŠ sv. Voršily v Olomouci