Věta a souvětí

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Určete, zda se jedná o větu, nebo souvětí, případně určete počet vět v souvětí. 1. Jestli budeš zítra odpoledne doma, přišel bych tě navštívit. 2. Zítra bych tě, jestli budeš odpoledne doma, přišel navštívit. 3. Z hory spěchal do údolí studený potůček, napájený z horského ledovce. Ověřit řešení 1. Jedná se o souvětí. Souvětí se skládá ze dvou vět. 2. Jedná se o souvětí. I toto souvětí obsahuje dvě věty. Jedna z nich (zítra bych tě ... přišel navštívit) je rozdělena druhou větou (jestli budeš odpoledne doma) na dvě části. 3. V této konstrukci nalezneme pouze jeden přísudek, jedná se tedy o větu jednoduchou. Ve větě jednoduché je pouze ... (Co jsi dělal celé odpoledne?). Větný ekvivalent má pouze ... (Nebezpečí úrazu! Nekrmit zvířata.). Souvětí je tvořeno dvěma a více větami, tj. ... (Když se setmělo, přestali ptáci zpívat.). Pamatuj Věty v souvětí od sebe oddělujeme čárkami. Čárku nepíšeme před spojkami *a, i, ani* v poměru slučovacím a před spojkami *nebo, anebo, či, pokud uvozují věty vyjadřující různé možnosti, které však nejsou v protikladu* (nevylučují se). Určovat počet vět podle čárek (interpunkce) nedoporučujeme. Počet vět bezpečně zjistíme výhradně podle počtu určitých sloves.	Jak rozeznáte určité a neurčité sloveso? (1)
Co označuje spojení Divoká orlice? (2)	Rozlište věty jednoduché a souvětí: Jan dlouho čekal, a přestože mu byla zima, vytrval. Na krátký okamžik se mu vybavily stromy, ohýbající se ve větru, a příjezdová cesta k domu. Z horského úbočí se ozývalo krátké, velmi ostré pískání syslů. Lesní cestičkou jsme dorazili k malému políčku, něžné chaloupce u něj a nedaleké stáji. Galimatyáš byl sveřepý kocour, neustále prohánějící sousedovy kocoury a kočky. Vysoké čisté hlasy dívek rozezvučely divoká úbočí nepřístupných skal. Návrh členové klubu jednomyslně přijali a rozešli se domů s pocitem, že nedělní výlet do Země nikoho bude stát za to. Oskar mě, protože jen já jsem upadla a natloukla si koleno, spatřil jako první. Auto za sebou v rychlém sledu zanechávalo zelené lesy, malé vesničky, sklizená pole i malé remízky. Malé továrny kolem Divoké Orlice, napájené elektřinou z prudce tekoucí říčky, se zaměřovaly na zpracování kovů. Hned měla hlavu v oblacích, hned se svíjela s úzkostí v duši. Venku ze zablýsklo a vzápětí se ozvala strašlivá rána.	Čekal na ni a ona stále nešla. Napíšete před spojku a čárku? (3) Víte, kdy se píše velmi často čárka před spojkou a? (4)
Jak se liší přívlastek volný a těsný? (5)	Pamatuj Slova zakončená na -cí, -ší (jedoucí, dělající, nesoucí, matoucí, upadnuvší) jsou vytvořena ze sloves a vyjadřují vlastně činnost (zároveň také vlastnost). Řadíme je mezi přídavná jména (tzv. přídavná jména slovesná). Část věty navázanou na přídavné jméno slovesné často oddělujeme čárkou (viz poučení o přívlastku volném a těsném), nejedná se však o samostatnou větu, která by se zbytkem věty vytvářela souvětí (Všichni závodníci jedoucí v čele pelotonu se střídali ve vedení.).
	Určete počet vět v daném útvaru (ve větách a souvětích neužíváme čárky): Pokutou může být potrestán i chodec jdoucí po nesprávné straně vozovky protože ohrožuje bezpečnost silničního provozu. Z plachet lodi pomalu mizející za obzorem zůstaly sotva zřetelné bělavé skvrny. Muž svítící si baterkou na cestu náhle zastavil a zanotoval táhlou píseň. Hlídal tábor pomalu usínající po těžkém dnu postál u totemu nahlédl do kuchyně a nakonec se usadil v tmavém zákoutí za stany. Na zastávce k nám přiběhl domovníkův pes slyšící na jméno Azor a vzápětí ho následovala Míca pyšně vedoucí na procházku svá koťátka. Mužstvu hrajícímu po levé straně pomáhal do přestávky vítr po přestávce se situace obrátila a vítr v zádech mělo znovu stejné mužstvo. Pamatuj Podobně jako přídavné jméno slovesné může znesnadnit určení počtu vět v souvětí elipsa přísudku, tj. vynechaný přísudek (Marek se učí německy a Irena také. - 2 věty; Tys chtěl vždycky studovat, já ne. - 2 věty), několikanásobný přísudek (Je rychlý, chytrý a šikovný. - 1 věta; Vyšel ven a práskl za sebou dveřmi. - 2 věty; Zahradník ryl, kypřil, zaléval. - 1 věta) či přechodníková konstrukce (Helga, přistoupivši k oknu, nás vzápětí uviděla. - 1 věta).	V jakém pořadí probíhají děje ve větě Helga, přistoupivši k oknu, nás vzápětí uviděla? (6)
	Vložená věta Do jedné věty může být v českém jazyce vložena jiná věta (jiné věty). Vzniklý útvar (Chlapec, který nese velký košík, jde na houby.) chápeme jako souvětí, které na základě dvou přísudků (nese, jde) obsahuje dvě věty (Chlapec jde na houby + který nese velký košík). Pamatuj Vložená věta se odděluje od věty, do níž je vložena, z obou stran čárkou (Prvním úkolem, který kdy dostal, bylo nařezat vrbové proutí.). Věta může být vložena jak do věty hlavní, tak do věty vedlejší (Vždy si myslel, že jen ten, kdo má dobré srdce, může být jeho přítelem.). V jednom souvětí lze užít více vložených vět (Jen ty, ač jsem například Karla, který provedl totéž, odrazoval od podobného chování veřejně, jsi provedl totéž.).	Kam vložíme první čárku v souvětí Krabice do kterých ukládáme zimní šatstvo, jsou uloženy v horních policích? (7)
Jedná se v tomto případě o větu? Hurá za dobrodružstvím! (8)	Určete počet vět v souvětí: Někteří z žáků, kterých se učitelka zeptala, si situaci nevybavili dost přesně. Ten dům, do kterého se budeme, jak jsem vám říkal, stěhovat, stojí až na kraji města. Vždy si myslel, že jen ten, kdo má dobré srdce, může být jeho přítelem. Než se vzpamatovali, utekli jsme ven. Jakmile skončilo, jak jsme si mysleli, vyučování, kluci, kteří už byli jako na trní, vylétli z lavic a hurá za dobrodružstvím. Když špačci konečně odlétli, babička se ještě dlouho hněvala, hrozíc za nimi rukou. Jestliže zjistíme, kam šel ten pán, jehož jsme potkali v parku, možná se vše vysvětlí. Pravidlo, že před spojkou a se nepíše čárka, není zcela přesné a nelze jej bez výjimky aplikovat na všechny případy.
	Větě vložené se podobá vsuvka (již ovšem musíme odlišovat od věty vložené). Zatímco (vedlejší) věta vložená mluvnicky závisí na své větě řídící (tj. můžeme se na ni zeptat), vsuvka není závislá na větě, do níž je vsunuta (Bylo to, jak se pamatuji, na podzim tohoto roku.) Rozlište věty vložené a vsuvky: Ranní sluníčko mě, dříve než jsem vstal, polechtalo svými prvními paprsky. Tento lektvar, jak jsem již řekl, rozhodně pít nebudu! Takový výsledek, řekl bych, stojí i za nějakou tu modřinu. Tam na louce, kterou jsme nazvali Komárová, jsme si prožili malé peklo. Pouze ty žákyně, jež se přihlásily do kroužku, se mohou zúčastnit dnešního výletu. Práce s ním je, to mi věř, velmi choulostivá záležitost. Ti, kteří jsou zadobře s rodiči, je poprosí o příspěvek do klubovní pokladny. Náš ředitel si s tím, tuším, stále láme hlavu. Plán písemných prací — a to velmi dobře přijali žáci — byl změněn. Jen tak, aby se neřeklo, se věnoval domácím úkolům.
	Souhrnná cvičení 5. Určete počet vět v daném útvaru (ve větách a souvětích neužíváme čárky): Některé stroje stojící na okraji závodní dráhy byly už nepojízdné. Má kočka jako jediná mezi kočkami projevovala vzácnou ctnost - uměla se nejen vlichotit do pánovy přízně jak to umějí všechny kočky ale byla také věrná a skromná. Kolem Marsu obíhají dva měsíce oba ve svém díle předpověděl již Jonathan Swift. Zalit potem a zalykaje se vlastním nedostatečným dechem utíkal sveřepě domů. Mars Jupiter Saturn Uran Neptun ale nakonec i Pluto vstoupily do Zemské unie ustavené roku 3961. Oproti jiným dětem je Alfons poměrně velký a proto asi získal přezdívku Žirafák. 6. Určete počet vět v daném útvaru (ve větách a souvětích neužíváme čárky): Studený horským plesem napájený potůček spěchal po úbočí hor do údolí. Již v dávných dobách lidé vypozorovali že se nebeská tělesa pravidelně pohybují a začali podle jejich pohybu měřit čas. Na té části Měsíce která je právě odvrácena od Země panují velmi vysoké teploty ovšem na straně která je přivrácena k Zemi klesají teploty až pod bod mrazu. Hoši chodili na hřiště každé odpoledne dnes však udělali výjimku a nešli nikam. Raněné zvíře zvolilo útočiště v suchém žlebu zaplněném loňským listím. Večer se staří pánové sesedli kolem ohně a dlouho vzpomínali jak na tábořišti prožili prázdniny kdy jim Zelená příšera připravila mnohá překvapení a zlomyslné zkoušky. 7. Určete počet vět v daném útvaru: Školník, spravující na dvorku před ředitelnou staré lavice, si k práci pískal Pochod školních zaměstnanců. Modré auto narazilo do červeného auta, jedoucího v ten okamžik v protisměru, řidič ztratil vládu nad volantem a vjel do stohu na poli, čímž k smrti vylekal jednoho hajného a dva divočáky. Bylo to v revíru, který patří jednomu známému, a všichni si na to dodnes dobře pamatujeme. Když rozruch utichl, pohovořila si v klidu s rodiči, žádajícími exemplární potrestání viníka. Dům, ve kterém, aspoň co já vím, delší dobu bydleli, stále neměl vhodné vytápění. Smějící se, tančící a poskakující rusalky obklopily překvapeného hloupého Honzu. Závodníci, kteří projeli cílovou páskou, byli bouřlivě zdraveni diváky.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Určité sloveso vyjadřuje mluvnické významy (zejména osobu a číslo), neurčité sloveso vyjadřuje pouze část mluvnických významů. Nejznámějšími neurčitými tvary sloves jsou infinitiv (sedět, dělat), příčestí (nesen, nesl) a přechodník (nesa, nesouc). 2. Ve cv. 1 je použito jméno Divoká Orlice (název řeky). Pokud bychom druhé slovo napsali s malým počátečním písmenem, mohlo by se jednat např. o jméno indiánské dívky, chatové osady apod. 3. Uvedené věty nejsou v poměru slučovacím, ale v poměru odporovacím. Spojku a díky tomu můžeme také nahradit jinou spojkou (avšak, ale). Čárka před spojku a se v tomto případě psát bude. 4. Čárka se před spojkou a píše velmi často tehdy, když se spojka a kombinuje s jinou spojkou (a proto, a tak, a tedy, a dokonce). 5. Přívlastek volný lze bez změny základního významu věty vynechat (Starý dům, ozdobený popínavými rostlinami, sliboval pohodlné bydlení.). Přívlastek volný nelze vynechat, aniž by se změnil význam věty (Pravidla vydaná před rokem 1993 jsou neplatná.). 6. Použitý slovesný tvar - přechodník minulý (přistoupivši) - vyjadřuje předčasnost. Helga tedy nejprve přistoupí k oknu a teprve poté někoho uvidí. 7. Je-li vztažné zájmeno připojující vedlejší větu užito ve spojení s předložkou, klademe čárku před předložku (Krabice, do kterých ukládáme zimní šatstvo, jsou uloženy v horních policích.). 8. Citoslovce může ve větě nahradit sloveso (chová se jako sloveso), proto budeme podobné formulace považovat za větu (Pes hop přes potok. Ptáček frr do trní.). Doporučujme webové stránky Internetové jazykové příručky ÚJČ Vložené vedlejší věty, Přívlastek volný a těsný a článek na webové stránce časopisu Naše řeč Vsuvky.