VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 1–6
Jel stařec na oslu a blízko cesty hned
zřel svěží louku, samý květ.
Své zvíře pouští tam a šedivec náš hravý
s nadšením skáče do té trávy,
dovádí, zpívá, tiší hlad
a válí se v ní a je rád,
že spást zde může místo celé.
Tu stařec spatří nepřítele.
„Teď musíš se mnou uprchnout!“
„Pročpak?“ odpoví trávožrout.
„Budu snad na hřbetě mít proto dvojí tíž?“
„To ne,“ děl starý pán a chystal se jít pryč.
„Co na tom,“ osel řek, „změní-li se můj pán?
Já se chci pást. Vy zmizte v stráni.
Nepřítelem jsou všichni páni.
Dost jasně to snad povídám.“
Tvrzení č. 1: Osel se obával, že na hřbetě neunese dvojnásobnou váhu, a proto odmítl starce následovat.
Tvrzení č. 2: Osel dal najevo, že všechny pány včetně starce považuje za nepřátele.