Druhy vedlejších vět - souhrnná cvičení 3

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Při určování druhů vedlejších vět pamatujte: Vedlejší věty vznikají z větných členů věty hlavní. Pokud ve větě hlavní chybí některý větný člen, může být vyjádřen vedlejší větou. Určete, kterou vedlejší větou mohou být nahrazeny podtržené větné členy: Povídali samé nesmysly. Váš posměch není na místě. Bylo mi velmi zle. Tolikrát už jsem ti vytýkala tvé chyby! Vypadala jako zmoklá slepice. Pískal jsem si pro radost. Viděla jsem krávu očichávat párek. Jeho úsilí o spravedlivý řád nikam nevedlo. Zastavil se na lesní cestě. Do oběda s ním nic nebude. Za těchto okolností končím schůzku. Přes velkou snahu jsme příliš neuspěli. Z radosti jsem si zpíval.	Může být pomocí VV vyjádřen i přísudek? (1)
Kterými výrazy může být připojena VV k větě hlavní? (2)	Věta vedlejší může být v kterémkoliv pořadí. Identifikovat ji můžeme např. tak, že se na ni dá zeptat větou hlavní (řídicí), nebo tak, že obsahuje podřadicí spojovací výraz. Určete pořadí a druh vedlejší věty: Že to není pravda, říká všem. Prozradil mi, oč se zde jedná. Že budeme mít nového třídního, se ví už týden. Bylo zřejmé, že už nevyhrajeme. Babičku bylo slyšet, jak svolává ptáčky. Jak křičí na děti, bylo paní Novotnou slyšet až ven. Poněvadž přestalo pršet, přesuneme se na hřiště. Řekl mi vše proto, že se mnou soucítí. Ač bylo horko, svetr si nesundal. Zůstal ve svetru, i když bylo velké horko.
Připojuje výraz jak výhradně VV způsobovou? (3)	Stačí nepatrně pozměnit větu hlavní (její obsah a strukturu) a změní se druh věty vedlejší. Určete druh vedlejších vět: Náš děda není mezi těmi, kdo umí odpočívat. Náš děda nepatří mezi ty, kdo umí odpočívat. Říkali jsme ti, ať dorazíš včas. Vezmi si auto, ať dorazíš včas. Viděli jsme srnu, jak se mihla mezi stromy. Viděli jsme, jak se srna mihla mezi stromy. Viděli jsme srnu, která se mihla mezi stromy. Navštívíme chatu, kam jste jeli minulé léto. Vyprávějte, kam jste jeli minulé léto. Pojedeme tam, kam jste jeli minulé léto. Nemohu za to, že je sem vidět. Nepřevléknu se proto, že je sem vidět. Říkalo se, že je sem vidět.
	Mnohdy stačí pozměnit spojovací výraz a změní se druh věty vedlejší. Určete druh vedlejších vět: Ať se přihlásí, kdo je vinen. Ať se přihlásí, aby to nedopadlo ještě hůř. Ať se přihlásí, poněvaž je vinen. Viděli jsme babičku, když krmila drůbež. Viděli jsme babičku, kterak krmí drůbež. Viděli jsme babičku, která krmila drůbež. Navštívil lékaře, i když se cítil dobře. Navštívil lékaře, aby se cítil ještě lépe. Navštívil lékaře, jen když ho něco bolelo. Navštívil lékaře, jako by za ním chodíval odjakživa.
	Druhy VV neurčujte podle spojovacích výrazů. Znalost některých spojek může být pouze jednou z pomůcek při určování vedlejších vět. Na druhou stranu skutečně existují výrazy, které se vážou pouze s jedním druhem vedlejší věty (např. spojka -li s VV podmínkovou). Určete druhy vedlejších vět připojených stejnými spojovacími výrazy: Řekl mi, ať se nevracím. Zavři okno, ať na mě netáhne. Nevíme zcela přesně, kdo za vším stojí. Kdo se bojí, kope jinému jámu. Jsem tu proto, že tě chci ochránit. Že se mi nic nestane, věděli jen zasvěcení. Že se Koloman nedostaví, bylo jasné už před půlhodinou. Nejsem z těch, kteří stále brečí. Potkal jsem vodáky, kteří si koupili malý remorkér. Pohostíme jen ty, kteří si to zaslouží. Ti, kteří si rezervovali místa, mohou nastoupit. Už se ví, kam pojedeme na výlet? Prozradíš mi, kam jsi schoval míč? Sejdeme se tam, kam chodí Rychlonožka s Bohoušem.	Které věty nejčastěji uvozují výrazy protože, aby, pokud, i když? (4)
	Při určování vedlejších vět doporučujeme používat otázky, ovšem je zcela nezbytné zeptat se celou větou hlavní a odpovědět si taktéž celou větou vedlejší. Otázky nepomohou při určování VV přísudkové (identifikuje se podle sponového slovesa) a VV doplňkové (často následuje po slovesu smyslového vnímání, vedlejší věta má dvojí vazbu). Určete druhy vedlejších vět: Neříkej mi, že se stydíš. Často se říkalo, že nás nemá rád. Po polévce mi bylo, že bych mohl skály lámat. Rána zazněla tak blízko, že se všichni lekli. Pracoval výhradně tak, že opisoval od svého souseda. Na sraz jsem nepřišel proto, že jsem zaspal. Slyšel jsem ho, že chodí po domě. Stydlivě vyslovila prosbu, abychom se na chvíli odvrátili. Odbočil tam, kde byla lepší cesta. Dokud se nevrátím, vyčkejte s obědem. Když mi napíšeš, budu mít radost. Přestože byla silnice dobrá, jeli jsme raději opatrně. Poočku pozoroval Pavla, aby mohl kdykoliv zasáhnout.
	Zvláště si dejte pozor při odhalování vedlejších vět přívlastkových, protože mohou být uvozeny mnoha výrazy a zájmeno který (jaký, čí) může připojovat také jiné druhy vedlejších vět. Určete druhy vedlejších vět: Byl z těch, kterým se nedá věřit. Jen ti, kteří reprezentují školu, mohou získat pohár ředitele. Zeptal se mě, který hrníček chci. Královně Isabelle, která vládla ve Španělsku, se Kolumbův nápad zalíbil. Cítil se, jako by prodělal těžkou nemoc. Vezmi si květinu, jaká se ti jen líbí. Hrdina, o němž jsme si vyprávěli, žil v 15. století. Ten, o němž jsme mluvili, nepřišel. Není mi jasné, proč nepřišel. Nikdo mi neřekl, proč se to stalo. Jeho zpráva, proč nastala ona událost, mě zarazila.
	Odpovědi a pomůcky: 1. VV přísudková nevyjadřuje celý přísudek, pouze jmennou část přísudku jmenného se sponou. 2. VV bývá připojena nejčastěji podřadicími spojkami, vztažnými zájmeny, vztažnými příslovci a číslovkami. 3. Vztažné příslovce jak může uvozovat např. i VV předmětnou (Říkal mi, jak se mám chovat.), VV podmětnou (Nebylo jasné, jak se zachová.) ad. 4. Tyto podřadicí spojky často potkáváme na počátku VV příčinné (protože), VV účelové (aby), VV podmínkové (pokud) a VV přípustkové (i když).