Slovní druhy 2 (funkční tvarosloví)

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Čím se liší podtržená slova? 1. Sestra jí nastrouhanou mrkvičku. - Dej jí taky kousek. 2. Dlouho byl v přípravě poctivý, ale ke konci poněkud polevil. - Ale to snad ne! Ověřit řešení Na první pohled vypadají úplně stejně, díky větě (dalším slovům ve větě) zjistíme, že se jedná o různé slovní druhy. 1. V první větě jí označuje děj (sloveso), ve druhé osobu (zájmeno). 2. V první větě ale spojuje věty (spojka), v druhém případě stojí na počátku věty zvolací (částice).	Určete např. s pomocí Slovníku cizích slov význam slova funkční. (1)
Co jsou homonyma? (2)	Pamatuj Slovní druh některých slov či slovních tvarů lze správně určit pouze s přihlédnutím k jejich významu v dané větě. Slovní tvary rozličných slov se mohou podobat v rámci tzv. jazykové homonymie (Sestra jí nastrouhanou mrkvičku. - tvar slovesa jíst; Dej jí taky kousek. - tvar zájmene ona). Určete slovní druhy: Viděl jsem je dnes ráno. Jé, tady je hezky! Se sebou jsem nespokojen. Máš se dobře? Vždy jsem se při tobě cítil dobře. Vaši při rozsoudíme rychle. Karlovi známí přijedou zítra. Ty papuče patří Karlovi. Ty jsi už pila. Tato pila je už tupá. Poté tři deset dekagramů cukru s moukou. Všichni tři byli velmi líní. Kryt křovím, plížil se kupředu. Pořídím si nový čelní kryt. Jez střídmě! Tento jez nepřekonáme. To je má koloběžka. Ema má mísu. V tuto dobu již děda žal trávu. Její nevýslovný žal mě překvapil. Určete slovní druhy: Karlovy papuče potřebují nutně vyprat. Viděli jste už rodiče Karlovy? Vždy ve čtvrtek jí houbovou polévku. Dej jí hračku, ať se zabaví. Mně se tu líbí. Tu drahou hračku si nepůjčuj! Měl jsem ho jako na dlani. Ho, ho, jsem Otec prasátek! Ženou ani květinu neuhodíš. Od východu se ženou těžké časy. Stařeček Pagáč na jaře bílí chalupu. Bílí sněhuláci zkrášlují zimu. Vilemíne, zase to bude za pět. Hodlám pět píseň Již vzhůru, národe! Odjakživa jsem se ráda smála. Se psem se do obchodu nesmí. Rubáš dříví v lese rád? v minulosti se mrtvým dával rubáš. Už u vás byli Jirkovi přátelé? To vše prosím Jirkovi neříkej.
Jak poznáme částice? (3)	Pamatuj Jednotlivá slova se mohou stát jiným slovním druhem (Dlouho byl v přípravě poctivý, ale ke konci poněkud polevil. - spojuje věty, spojka) zvláště v souvislosti se změnou své funkce nebo skladební platnosti (Ale to snad ne! - uvozuje zvláštní druh věty, částice). Určete slovní druhy: Rozhlížel se kolem. Kolem rybníka roste žabinec. Chlapec plakal nad rozbitým kolem. A já to vím! Nemám rád trojky a ani čtyřky na vysvědčení. Nech si to pro sebe. To snad ne! Už jsi viděl manžele Karlovy? Jen Karlovy boty mohou být rozházeny v předsíni. Na mezi stál traktor. Trefil se mezi lavičku a sloup veřejného osvětlení. Ráno je moudřejší večera. Dnes ráno však nejsem o nic mouřejší než včera. Model slepí až zítra. Slepí často potřebují pomoc. Mnozí mladí jsou k potřebám starých jako slepí.
	Doporučujeme prostudovat si následující změny slovnědruhové platnosti: Zítra naši třídu navštíví slepí žáci. (2) → Slepí často potřebují pomoci. (1) Přídavné jméno se téměř vždy vyskytuje u podstatného jména. Pokud jej osamostatníme (odstraníme podst. jm.), stane se přídavné jméno jménem podstatným. Nastalo ráno. (1) → Ráno jsme se najedli. (6) Podstatné jméno může ve svém tvaru ustrnout a stát se jiným slovním druhem, např. příslovcem. Najdi si své místo. (1) → Dnes tu počkám místo tebe. (7) V tomto případě se ustrnulý tvar podstatného jména stal nevlastní předložkou. Šli jsme okolo. (6) → Šli jsme okolo rybníka. (7) Příslovce, jež ve vazbě se slovesem uvádí bližší okolnosti děje, se může stát předložkou (a uvádět tytéž okolnosti jako příslovce, ovšem ve spojení s podstatným jménem). To je mé kolo. (3) → To snad ne! (9) Dům byl malý, ale velmi hezký. (8) → Ale já jsem nevinný! (9) Různé slovní druhy (v našem případě zájmena a spojky) mohou např. naznačovat zvláštní druh věty (uvozovat tyto věty) nebo signalizovat vztah mluvčího k výpovědi jako částice.
	Určete slovní druhy: Je pozdě, už půjdu domů __. Za městem se staví mnoho nových domů __. Bílí __ hlemýždi pochází z jihu Evropy. V ruské občanské válce bojovali Bílí __ proti Rudým. Dnes se stěny pokojů bílí __ málokdy. Často zde prší, ale __ vítr nefouká. Ale __ tobě to sluší! Ale, ale! __ Kampak tak brzy? Robinson zvelebil toto pusté místo __. Půjdu tam místo __ ní. Místo __ ráno __ přišel odpoledne. Dnešní ráno __ se obzvláště vyvedlo. Že __ jsem to tehdy nevěděl! Řekl, že __ nikam nepůjde. Byl zcela pod vlivem __ přátel. Pod vlivem __ okolností souhlasil. Prázdniny jsou již blízko __. Bydlet blízko __ letiště není nejpříjemnější. Určete slovní druhy: Aby __ už pršelo a my se mohli soustředit na školu! Když jsem šel okolo __, srdce mě bolelo. Přeji ti mnoho zdraví __. Pracující __ matky mívají menší úvazky. Našel jsem je __ na zápraží. Nenech se jím __ zviklat. Zraněného __ odvezli do nemocnice. Pomyslel si: Ať __ už ten hrozný den skončí! Tu __ knihu mám moc rád. Aby __ dosáhla na polici, musela vstát. Jé __, ta je __ hezká. Jen zcela zdraví __ žáci patří do školy. Okolo __ Třeboně, pasou se tam koně. Choďte často mezi pracující __. Kdysi tu __ a tam řádil drak. Víš, jak se zdraví __ eskymáci? To já jím __ nejpozději v pět hodin. Přikázal Harrymu, ať __ nastrouhá hadí jazyk. Zítra navštívíme zraněného __ Mirka v nemocnici.
	Pamatuj Slovní druh některých slov (během) či slovních tvarů (je) lze správně určit pouze s přihlédnutím k jejich významu v dané větě (blížil se během - 6, během dopoledne - 7, máš je - 3, je hezká - 5).
	Souhrnná cvičení 6. Určete slovní druhy: Vrátím se odpoledne __ nebo vpodvečer. Dnešní odpoledne __ si uděláme velmi příjemné. Bez __ černý často roste jako planý keř. Den bez __ knížky považuji za ztracený. Slovutný fotbalista dnes střílel pouze mimo __. Mimo __ tohoto fotbalisty hráli ostatní dobře. Aby __ už bylo jaro! Snažil se, aby __ se příliš neunavil. Zboží bude dopraveno během __ odpoledne. Budete pokračovat během __ na místě. Rytíř si spustil hledí __ na přilbě. Sýkorky mi často hledí __ do okna. Oblíbil si oba cestující __. Cestující __ lidé jsou často nervózní. Kolem __ rybníka rostou blatouchy. Přijel svým novým kolem __. Nešel dovnitř, chodil jen kolem __. Však __ já se ti pomstím! Kněžna žila v přepychu, babičce však __ záviděla její život. Odsouzený __ stál se svěšenou hlavou. Za chvíli přijde odsouzený __ zloděj. 7. Určete slovní druhy: Díky __ zásahu hasičů byla zachráněna většina majetku. Vyslovil nám vřelé díky __. Raněný __ voják tiše ležel. Každý raněný __ musí být rychle ošetřen. Strýcovi __ se to řekne. Strýcovi __ přátelé nás také zvou. Chovej se tak __ jako ona. Tak __ to tedy ne! Byl krásný večer __. Večer __ chodíme brzy spát. I __ promluvil šašek ke králi. Někdy promluvil i __ král k šaškovi. To je má __ nová spolužačka. Eva má __ novou aktovku. Zastavíme se uvnitř __ haly. Koupila si rukavice s kořečinou uvnitř __. Když __ je ošklivé počasí, čtu si u krbu. Když __ vy jste takoví neukáznění! Zásluhou __ lepšího výkonu ve 2. poločase jsme vyhráli. To opravdu není tvou zásluhou __. 8. Určete slovní druhy: Dej si pár __ bonbónů. Hilda a Egon tvoří krásný pár __. Modří __ motýli jsou vzácní. Modří __ dnes přehráli červené. Vespod zásuvky __ ležela jeho legitimace. Hledané desky ležely úplně vespod __. Ke snídani rád jím __ chléb s máslem. Byl jsem jím __ úplně uchvácen. Nejlépe se cítil mezi __ svými přáteli. Na mezi __ žije mnoho drobných živočichů. Paní Jagienka mnoho __ mluví. Dlužíš nám příliš mnoho __ peněz. Že __ ty ses mezi ně pletla? Bylo mi jasné, že __ hezké chvíle skončily. Zastavte se ještě vedle __. Vedle __ naší kanceláře je malý bufet. Paní pokladní __ se na nešikovného Bořivoje nezlobila. Pokladní __ hotovost je ti k dispozici. Nebudou to Janovy __ hole? Už jste viděli manžele Janovy __? 9. Určete slovní druhy: Pracuješ nevalně a málo __. Přihlásilo se jen málo __ zájemců. Hráč se nemůže pohybovat vně __ dráhy. Dům vně __ obílený stál až na kopci. Janovi příznivci __ vyvolávali jeho jméno. Běž se poradit k Janovi __. A __ já to vím! Mí a __ tví kamarádi se nemají rádi. A __, toho si raději nevšímej. Modrá __ je hezká barva. Přiletěla modrá __ sýkorka. Byli jsme jen nedaleko __. Nedaleko __ mlýna stojí boží muka. Novojičínští __ sklidili poslední zrno. Novojičínští __ obyvatelé již nepatří mezi Valachy. Následkem __ sucha klesla úroda na polovinu. Tato situace už je pouze nechtěným následkem __. Kdyby __ sis dala říct, mohlas už být hotová. Kdyby __ sis tak jednou dala říct.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Funkce - činnost, úkon, úkol; funkční - vztahující se k účelu, působnosti, k fungování. V tzv. fukčním tvarosloví se zabýváme především úkolem slova ve větě. 2. Homonymum je slovo, které má zcela náhodou stejnou podobu jako slovo jiného významu i původu (např. raketa - stroj, raketa - tenisová). 3. Částice se často vyskytují na počátku věty (ať, nechť, kéž, aby, kdyby), příp. vyjadřují vztah mluvčího k výpovědi (ano, ne, nikoli - snad, prý, možná, nejspíš, asi - samozřejmě, bohužel, naštěstí, každopádně).