Vedlejší věta podmětná a předmětná

Vedlejší věta podmětná

 

Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.).

Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné? Když spolu nemluvíme.).

Obsah této věty můžeme vyjádřit infinitivem nebo podstatným jménem (Je směšné nemluvit spolu.).

Slova, která ve větě hlavní odkazují na větu vedlejší, chápeme jako obsahovou součást věty vedlejší (Ve škole jsou neoblíbení ti, kteří žalují.).

 

 

Jakou úlohu plní ve větě podmět? (1)

 

 

Jakou funkci má odkazující výraz ve větě hlavní? (2)

Určete podmět ve větě Venku prší. (3)

Které výrazy mohou připojovat vedlejší věty? (4)

Některé učebnice doporučují určovat druhy vedlejších vět podle spojovacích výrazů.

Věta vedlejší podmětná však může být připojena téměř kterýmkoli spojovacím výrazem (nejčastěji zájmeny kdo, co).

 

 

 

Znáte odborné označení podmětu a předmětu? (5)

Vedlejší věta předmětná

 

Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.).

Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr? Co bylo příčinou jeho neúspěchu.).

Obsah této věty můžeme vyjádřit infinitivem nebo podstatným jménem (Petr zkoumal příčinu svého neúspěchu.).

Slova, která ve větě hlavní odkazují na větu vedlejší, chápeme jako obsahovou součást věty vedlejší (Petr zkoumal to, co bylo příčinou jeho neúspěchu.).

 

 

 

 

Jak poznáte český infinitiv? (6)

Pamatuj

Určovat druh vedlejších vět podle spojovacího výrazu nedoporučujeme, neboť většina těchto výrazů může uvádět větší množství vedlejších vět.

 

 

Souhrnná cvičení

 

6. Rozlište vedlejší věty podmětné a předmětné: Vypráví se, že se na hradě zjevuje strašidlo. Sdělil nám, jak se bál jako malý sám doma. Nepochybuji o tom, že to dokáže. Aby se to už nikdy neopakovalo, to je teď ze všeho nejdůležitější. Lékař nám doporučujeme, ať se často otužujeme a myjeme. Že to jsou pověry, je jistě zbytečné říkat. Jsem si jistý, že brzy napíše. Není mi jasné, kam jsi založila můj zápisníček. Bylo zřejmé, že by jel rád s námi. Náš Puňta patří mezi ty, kteří rádi prohání kočky. Nejsem si vědom toho, že bych ho nějak urazil. Nemělo by ti být lhostejné, když silnější tluče slabšího.

 

7. Rozlište vedlejší věty podmětné a předmětné: Marně přemýšlím, proč jsi to včera udělala. Zdraví je kupodivu škodlivé, když se o něj příliš staráme. Že máme neupravené a staré hřiště, to se mi ve škole opravdu nelíbí. Ve včerejších novinách bylo uvedeno, jak dopadla schůzka prezidentů. Ucítil jsem, jak mi na tvář dopadla první kapka. O životním prostředí si myslím, že je v katastrofálním stavu. Máma mi často připomíná, abych si nebral bonbóny od cizích lidí. Bylo by nespravedlivé, aby byl odměněn jen Petr. Kam se Rek zaběhl, zůstává pro mne stále záhadou. Máma nevidí ráda, když se dlouho toulám. Nenápadně vyzvídá, co si přeji k Vánocům. Mámě není lhostejné, jak se ke mně chováš.

 

8. Rozlište vedlejší věty podmětné a předmětné: Zdálo se mi, že mě nikdo nemůže přemoci. Naší snahou bylo, abyste se u nás cítili co nejlépe. Myslel jsem si, že se máme potkat dnes. Že se nevrátí včas, to bylo více než pravděpodobné. Právě jsme projednali to, co se stalo včera. Koho bychom měli přihlásit, o tom jsme se právě radili. Jsem pyšný na vše, co jsi dokázala. Komu se to nelíbí, ať se vrátí domů. Nevěděl jsem, kdy se máme vrátit zpátky. Ten, kdo má všech pět pohromadě, ti nikdy nemůže uvěřit.

 

9. Určete, který druh vedlejší věty lze doplnit k větě hlavní: Teď už je úplně jasné, ... ..., je známo po celém městě. Vždy jsem si myslel, ... Nebylo nutno, ... Nebyl jsem schopen toho, ... Včera se mi zdálo o tom, ... Zdálo se mi, ... Mluvili jsme o tom, ... Viděla jsem dobře, ... Říkalo se, ...

 

10. Určete, kterou vedlejší větou lze nahradit vyznačená část věty: Ať se viník přihlásí. Hra na kytaru ho vždycky bavila. Bázlivec nesmí do lesa. Bylo mu doporučeno léčení v lázních. Bylo by zajímavé podívat se do doby Karla IV. Národy odedávna toužily po svobodě. Navrhuji vám výlet do Země nikoho. Paní učitelka slyší trávu růst. Už jste slyšeli o té nešťastné události. Těším se na tvůj příjezd.

 


Odpovědi a pomůcky:

1. V podmětu (v českém jazyce téměř vždy 1. pád) je nejčastěji označen původce děje. Podmět spolu s přísudkem vytváří základní větnou dvojici a podílí se na tak na výstavbě základů české věty.

2. Odkazující výraz ukazuje (odkazuje), jaká věta vedlejší bude následovat.

3. Věta nemá podmět, jedná se o tzv. větu jednočlennou.

4. Věty vedlejší připojují nejčastěji spojky podřadicí, vztažná zájmena a vztažná příslovce, ale také číslovky.

5. Podmět - subjekt, předmět - objekt. Latinský kořen *iecto znamená "vrhám, kladu".

6. Český infinitiv končí na -t (jet, orat), -ci (moci, péci) nebo zastarale na -ti (vésti, trpěti).

 

 

Dnešní oběd:
polévka dýňová se smaženým hráškem, ražniči na plechu, brambory, kečup, tatarská omáčka, čaj citrónový, sirup, voda

Základní škola sv. Voršily v Olomouci

77900 Aksamitova 707/6

ID datové schránky: n8smc28

IČO: 495 880 95

IZO: 049 588 095

č. účtu 377842523/0300

tel. 585 222 689

e-mail: info@zcsol.cz

© 2024 ZŠ sv. Voršily v Olomouci