Vedlejší věty příslovečné 1

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Vedlejší věta příslovečná místní Vedlejší věta (příslovečná) místní vyjadřuje příslovečné určení místa věty hlavní (Šel, kam ho nohy nesly.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení místa otázkami kde, kam, odkud, kudy (Kam šel? → Kam ho nohy nesly.). Obsah této věty můžeme vyjádřit příslovcem či spojením předložky a podstatného jména (Šel neznámo kam. Šel do neznáma.). Vedlejší věty místní bývají často uvozeny vztažnými příslovci (kde, kam, odkud, kudy). Slova, která ve větě hlavní odkazují na větu vedlejší, chápeme jako obsahovou součást věty vedlejší (Odbočil tam, kde byla lepší cesta.).	Jaký účel mají vztažná příslovce? (1) Dokažte, že příslovce a spojení předložky a podstatného jména mohou mít stejnou úlohu. (2)
Kterou VV uvozuje zájmeno kam v souvětí Neřekl, kam jde? (3)	Rozlište vedlejší věty místní a časové: Počkejte, dokud se nevrátím. Běžel jsem tam, odkud se ozýval křik. Když jsme se přiblížili k houští, najednou proti nám vyrazila myš. Kudy jsem chodil, tudy jsem na ni vzpomínal. Až ho uvidíš, pozdravuj ho ode mne. Dříve než jdu spát, chvilku píšu nebo kreslím. Sotva jsem se posadil, už mě volali k telefonu. Chtěla bych jet tam, kde jsem ještě nikdy nebyla. Celí utrmácení jsme po dvou hodinách zase přišli tam, odkud jsme vyšli. Kdykoliv ho potkám, vždy se na mě usmívá.
Je v souvětí vedlejší věta vždy druhá v pořadí? (4)	Vedlejší věta příslovečná časová Vedlejší věta (příslovečná) časová vyjadřuje příslovečné určení času věty hlavní (Když odcházel, zabouchl dveře.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení času otázkami kdy, odkdy, dokdy, jak často, jak dlouho, na jak dlouho ap. (Kdy zabouchl dveře? → Když odcházel.). Obsah této věty můžeme vyjádřit příslovcem či spojením předložky a podstatného jména (Při odchodu zabouchl dveře.). Vedlejší věty místní bývají často uvozeny různými časovými spojkami (než, když, sotva, dokud, dříve než, kdykoliv ad.).
	Určete, kterou vedlejší větou lze nahradit vyznačená část věty: Budu čekat do tvého návratu. Při přemýšlení svraští čelo. Po narození vážilo mládě apatosaura jen několik desítek kilogramů. Za bouřky jsme se schovali pod velký strom. Vyčkejte do mého návratu. Došli jsme až na kraj lesa. Otočil jsem se na kamaráda. Přístavy byly často zakládány u ústí velkých řek. Na místě starých chaloupek vyrostly velké domy. Za chvíli dojedeme do rodiště obra Drásala.
	Vedlejší věta způsobová a měrová Vedlejší věty (příslovečné) způsobové a měrové vyjadřují příslovečné určení způsobu či míry věty hlavní. Vedlejší věta způsobová vyjadřuje kvalitu, způsob provedení slovesného děje, ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení způsobu otázkami jak, jakým způsobem (Najednou zmizel, jako by se po něm země slehla.). Vedlejší věta měrová vyjadřuje množství, měřítko, intenzitu slovesného děje, ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení míry otázkami kolik, jak mnoho, o kolik, do jaké míry apod. (Loudal se po chodníku, jen co noha nohu mine.) Slova, která ve větě hlavní odkazují na větu vedlejší, chápeme jako obsahovou součást věty vedlejší (Choval se tak, jako by si sám sebou nebyl jist.).	Rozlište slovní druh možných spojovacích výrazů jaký a jak. (5) Uvozuje příslovce jak vždy větu vedlejší? (6)
	Rozlište vedlejší věty způsobové a měrové: Čím jsem větší, tím jsem opatrnější. Model jsem sestrojil tak, jak bylo uvedeno v návodu. Kolikrát jsi mě zklamal, tolikrát mě budeš muset odprosit. Jsem starší, než si Ervín myslí. Udělej to, jak ti říkám. Tvářil se, že bys mu raději ruku nepodal. Chaloupka byla stejně velká, jako byl babiččin domek. Darů dostal, co jen unesl. Po rovince jel tak, že si jeho spolujezdec raději zakrýval oči. Chtěl jsem všechno připravit tak, abys měla radost. Určete, kterou vedlejší větou lze nahradit vyznačená část věty: Netvař se uraženě. Okolnosti se vyvíjely proti našim předpokladům. Vykonal vše k naší spokojenosti. Mluvil o mně podle svých zvyklostí. Ignác pracoval pod své možnosti. Změnila se k nepoznání. Křičel nesmírně nahlas. Zpozdil se o hodinu. Měří pouze jeden metr. Bylo tam horko k nevydržení.
	Souhrnná cvičení 5. Rozlište druhy vedlejších vět příslovečných: Putovali jsme, kudy nás vedly cesty. Říkal jsem mu o tom, když byl včera u nás. Kolik znáš jazyků, tolikrát jsi člověkem. Tvářila se, jako by jí utekly včely. Je vždycky tam, kde se něco děje. Dáme ti tolik prostředků, kolik budeš potřebovat. Děti chtěly uvařit tak, aby měla máma radost. Jakmile přijedu domů, dám si teplou sprchu. Rozčílil se, až zčervenal. Čerte, vrať se, odkud jsi přišel. 6. Rozlište druhy vedlejších vět příslovečných: Šel, kam ho oči vedly. Krakonoš dal hajnému zlata, co unesl. Až si napíšeš úkoly, přijď za mnou. Při práci postupujte tak, jak vám radí mistr. Jděte tudy, kudy jdou tito návštěvníci. Bylo mi zle, jako kdybych snědl něco nezdravého. Nebudu s tebou kamarádit, dokud mi nevysvětlíš své chování. Pracoval jsem tak, abych měl z práce radost. Čím déle tě znám, tím méně ti rozumím. Přijď k nám, kdykoli jen budeš chtít. 7. Rozlište vedlejší věty způsobové a měrové: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Tak se uhodila, že strávila dva dny v nemocnici. Je hloupý, až to bolí. Cítím se, jako bych se znovu narodil. Pracuj tak, abys byl sám se sebou spokojený. Výrobu plánujeme tak, aby byl dostatek zboží. Dítě křičelo, až nám zaléhaly uši. Čím se víc snažil, tím víc pokazil. Spí, jako by ho do vody hodil. Vyhrál tolik, že mohl odejít do důchodu. 8. Určete, kterou vedlejší větou lze nahradit vyznačenou část věty: Odpoledne se projdeme parkem. Počkáme do začátku poledního žáru. Ruku mi však podal velmi neochodně. Jsi velmi nápaditý ptáček! Od Náchoda se žene bouře. Paleček hned po narození uměl chodit. Přijedeme ve tři hodiny autobusem. Mé dvojče je o hodinu starší než já. Seděl v křesle celé hodiny. Někdy tě určitě navštívím. Stál bez pohnutí několik minut. Stála po kolena ve vodě. 9. Určete význam použité spojky ve vedlejší větě časové (prostá následnost dějů, současnost obou dějů, okamžitá následnost dějů, nesoučasnost obou dějů, okamžitá následnost dějů s významem ohraničení časové ohraničení dějů, opakování dějů probíhajících současně, současnost obou dějů, prosté určení času): Zatímco si povídali, pes se stočil do klubíčka pod stolem. Kdykoliv se protáhl, zachytil její měkký pohled. Jen co zavěsil telefon, už byli policisté na cestě. Až přijdu domů, svléknu si promočené šaty. Dokud budeš zlobit, nepůjdeš ani na krok ven. Když husité vyrazili proti křižákům, nastávalo už jaro. Rozmysli si to, dříve než bude pozdě. Jakmile budeš mít teplotu, zůstaneš v posteli. Bratr si užívá volna, zatímco já musím chodit do školky. 10. Určete druhy vedlejších vět. Všimněte si, že vždy dvě či tři věty začínají stejným spojovacím výrazem: Vůbec nevím, kam vyrazil. Sejdeme se tam, kam míří všichni ti mravenci. Kam se poděli toulaví psi, není známo. Když si umyješ uši, dám lízátko. Když prší, nechodíme ven. Voják vyprávěl všechno, co prožil. Vzal si pokladů, co unesl. Jak si usteleš, tak si lehneš. Neřekl jsi mi, jak jsi uspěl. Bylo mi, jako by se rozezpívaly kůry andělské.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Vztažná příslovce (i zájmena) spojují věty. 2. Tuto vlastnost daných slovních druhů můžeme dokázat otázkou (Kam jdeš?) a odpovědí pomocí různých slovních druhů (Ven. - příslovce; Do kůlny. - předložka a podstatné jméno). V obou dvou představených případech se jedná o příslovečné určení místa. 3. Nedoporučujeme určovat vedlejší věty podle spojovacích výrazů. V tomto případě výraz kam připojuje VV předmětnou (koho, co neřekl). 4. Souvětí může začínat větou hlavní i vedlejší (Co chtěl, mi neřekl. - Neřekl mi, co chtěl.). 5. Výraz jaký je přídavné jméno (nejčastěji uvozuje VV přívlastkovou) a výraz jak příslovce (nejčastěji uvozuje VV způsobovou). 6. Výraz jak neuvozuje vždy větu vedlejší, často se užívá ve větě jednoduché pro vyjádření srovnání (Má oči jako pomněnky.).