Vedlejší věta přísudková

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Vedlejší věta přísudková nahrazuje část přísudku jmenného se sponou (Obloha byla modrá.). Ve větě hlavní zůstane sponové sloveso (Obloha byla, ...), jmenná část přísudku (modrá) je vyjádřena vedlejší větou (... jako když ji vymete.). VV přísudková mnohdy vyjadřuje obsah přísudku volněji (Je mi špatně. - Je mi, jako bych měl umřít.). Na VV přísudkovou často odkazují zájmena (Nejsem takový, jak si myslíš.) a bývá často připojena výrazy jak, jako, příp. jaký, který.	Jak poznáte přísudek jmenný se sponou? (1) Vyjmenujte česká sponová slovesa. (2) Jakou úlohu mají odkazující výrazy? (3)
	Určete, kterou větou vedlejší lze nahradit vyznačenou část věty: Jako velký se stanu požárníkem. Není příliš důvěřivý. Tomáš byl prvním zájemcem o účast na turnaji. Bylo jako před bouřkou. Jana není zrádkyně. Bázlivý nesmí do lesa. Vyprávěj mi o včerejším výletu. Stál jako opařený. Sejdeme se na křižovatce. Bez peněz do hospody nelez.
	Pamatuj Při určování VV přísudkové nedoporučujeme používat otázky, protože by vedly k chybnému určení vedlejší věty (Obloha byla, jako by ji vymetl. Otázka jaká, která by chybně vedla k určení VV přívlastkové.). Nejjasnějším ukazatelem VV přísudkové je přítomnost sponového slovesa být, bývat, stát se, stávat se ve větě hlavní. Toto sponové sloveso nesmí být použito jako plnovýznamové ve smyslu existence, bytí. Rozlište vedlejší přísudkové: Byl, jako kdyby ho opařili. Stál, jako by byl opařený. Helmut není z těch, kdo příliš důvěřují lidem. Helmut nepatří mezi lidi, kteří příliš důvěřují ostatním. Jirka byl takový, jako by mu uletěly včely. Jirka vypadal, jako by mu uletěly včely. Bylo mi, jako bych v noci vůbec nespal. Vypadal jsem, jako bych v noci vůbec nespal. Až po roce se Jirka zase stával tím, čím byl před svým odjezdem. Po roce byl Jirka zas takovým bohatýrem, jako býval před svým odjezdem.
Uveďte nejjistější pomůcku při určování VV přísudkové. (4)	Připomínáme, co vyplývá z předchozího cvičení: stačí změnit přísudkové sloveso věty hlavní (sponové sloveso nahradit plnovýznamovým), případně doplnit sponové sloveso jménem a věta přísudková (Marek není ten, kdo se bojí.) se změní v jiný druh věty (Marek nepatří mezi ty, kdo se bojí. Marek není kluk, který by se bál.). Rozlište druhy vět. Všimněte si, že vždy dvě souvětí se podobají: Renata není, jako bývala. Renata není taková kamarádka, jaká bývala. Byl, jako by ho opařili. Byl zaražený, jako by ho opařili. Nejsem z těch, kdo umí lichotit. Nepatřím mezi ty, kdo umí lichotit. Renata není z těch, kdo zradí kamarádku. Renatu nepočítám mezi holky, které zradí kamarádku. Bylo mi, jako bych dostal pěstí. Bylo mi tak zle, že jsem se cítil jako boxer po úderu pěstí.	Určete druhy vět uvedených v poučce. (5)
	Pamatuj Ještě jednou připomínáme, že nejjasnějším ukazatelem VV přísudkové je přítomnost sponového slovesa být, bývat, stát se, stávat se ve větě hlavní (Bylo, jako by měla přijít bouřka.). Určete, který druh vedlejší věty lze připojit k větě hlavní: Bylo mi, jako ... Tomáš se zase stával tím, čím ... Není takový, že ... Róza už je taková, jakou ... Aby ..., takový opravdu nejsem. Pozorovali jsme, jak ... Není to takový člověk, kterému ... Tomáš měl zájem o to, aby ... Bylo mi jasné, že ... Cítil jsem se, jako ...
	Souhrnná cvičení 5. Určete druhy vedlejších vět: Tváří se, jako by spolkl všechnu moudrost světa. Mám ráda filmy, které dávají nějaký smysl. Přemýšlela jsem, čím bych ti udělala radost. Bylo to tak těžké, jak jsem předpokládal. Řekni kouzelnému dědečkovi, jaké máš přání. Bylo mi, jako bych dostal pořádný výprask. Byl to člověk, kterému se každý vyhne. Nejsem z těch, kteří mají stále pořádek na svém stole. Vlasy byly, jako by je pozlatil. Jirka poslední dobou je, jako by ho někdo vyměnil. 6. Rozlište věty vedlejší přísudkové a přívlastkové: Nejsi taková, jakou si tě pamatuji. Bylo to, jako by se po něm země slehla. Ráno bylo, jako by měla přijít bouřka. Přece není takový, aby se ti vysmíval. Nechtěla se stát tím, co chtěli její rodiče. Nejsi taková hráčka, jak si tě pamatuji. Bylo to takové takové zmizení, jaké kriminalista nepamatoval. Bylo takové počasí, jaké si dlouho nepamatujeme. Přece není takový darebák, který se jen vysmívá. Nechtěla se stát kuchařkou, kterou jí teta stále předhazovala. 7. Určete, kterou vedlejší větou lze nahradit podtrženou část věty: Viděl žlutě kvetoucí tulipány. Fíkus rostoucí ve volné přírodě vypadá mnohem krásněji. Koupila jsem jí svíčku vonící po skořici. Otevřeli jsme dřevěné dveře. Koláče s borůvkami nejlépe chutnají od babičky. Opravdu nejsi takový chlapík. Klára přece není povrchní typ. Nebe u nás v horách bylo bleděmodré. Po letech se stal znalcem vín. Bylo mi zle. 8. Určete druhy vedlejších vět: Nejsi taková, jakou si tě pamatuji. Náš dědeček byl z těch, kdo šířili osvětu na venkově. Už za rok se stanu tím, čím jsem chtěl vždy být. Není taková, aby se na ni nedalo spolehnout. Ti, kdo žalují, nejsou příliš oblíbení. Venku bylo tolik sněhu, že jsme se jím museli prohrabat. Jakmile se zablýsklo, Punťa se schoval pod peřiny. Třebaže jsem už velká, stále poslouchám maminku. Každé přání, které vyslovila, se ihned splnilo. Teď už je mi úplně jasné, jakou hraješ roli.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Přísudek jmenný se sponou se skládá ze sponového slovesa (být, bývat, stát se, stávat se) a ze jména. Dohromady nesou základní informaci věty (Děda - je nemocný. Strýci - bývá špatně.). 2. Být, bývat, stát se, stávat se. 3. Ukazují, naznačují druh věty vedlejší. 4. Věta hlavní obsahuje pouze sponové sloveso, druhá část přísudku (významu) je vyjádřena vedlejší větou. 5. Vedlejší věta předmětná / příslovečná místní (Marek nepatří mezi ty, kdo se bojí.), vedlejší věta přívlastková (Marek není kluk, který by se bál.).