Určete počet vět hlavních a vět vedlejších v souvětí.
Jakmile naši fotbalisté dostali gól, pustili se do dobývání soupeřovy branky, i když bylo jasné,
že zbrklým útočením mohou způsobit situace, které budou jejich obránci s brankářem jen těžko řešit.
Při určování druhů vět ve složitém souvětí podřadném doporučujeme nejprve určit větu hlavní a teprve poté pomocí otázek (nebo jiných pomůcek) druhy vět vedlejších.
1. Vyšlo nám. (VH)
2. Kdy nám (to) vyšlo? → Když jsme všichni řekli svůj názor. (VV časová)
3. Kdo, co nám vyšlo? → Že zítra přece jen vyrazíme. (VV podmětná)
Jak rozlišíme větu hlavní a věty vedlejší? (3)
Vysvětlete termíny věta řídicí a věta závislá. (4)
Prozatím jediná změna - kromě většího počtu vedlejších vět - oproti jednoduchému souvětí podřadnému tví v tom,
že VV nemusí záviset pouze na VH, řídicí větou ve složitém souvětí může být i věta vedlejší.
1. Říkám vám. (VH)
2. Koho, co vám říkám? → Že se máte postavit. (VV předmětná)
3. Jak, jakým způsobem se máte postavit? → Abyste byli čelem otočeni k sobě. (VV způsobová)
Složité souvětí podřadné může rovněž obsahovat větu vloženou.
Nezkušenému mluvčímu se pak může zdát, že souvětí obsahuje více vět a rovněž více vět hlavních.
Nerad vzpomínal, jak míčem, který dostal, rozbil okno tak nešťastně,
že mu byl udělen pořádný výprask.
Souvětí na první pohled obsahuje 5 vět (5 částí oddělených čárkou), z toho 3 vět vedlejších a 2 vět hlavních
(nerad vzpomínal, rozbil okno tak nešťastně).
Ve skutečnosti souvětí obsahuje pouze pouze čtyři věty, neboť věta jak míčem rozbil okno tak nešťastně
rozdělena na dvě části větou který dostal.
Nerad vzpomínal, jak míčem, který dostal, rozbil okno tak nešťastně,
že mu byl udělen pořádný výprask.
Souvětí se tedy skládá ze 4 vět, jedné věty hlavní (nerad vzpomínal) a tří vět vedlejších (jak míčem rozbil okno tak nešťastně /
který dostal / že mu byl udělen pořádný výprask).
1. Jednoduché souvětí podřadné se skládá z jedné VH a jedné VV, souvětí souřadné alespoň ze dvou VH a libovolného počtu VV.
2. Šipky ukazují závislost, směřují k větě řídicí (k větě, kterou se ptáme).
3. Prozatím platí pomůcka, že věta hlavní neobsahuje spojovací výraz (jedná se o samostatnou, nezávislou větu) a věty vedlejší začínají
spojovacím výrazem (jsou závislé).
4. Věta řídicí řídí větu závislou, tj. větou řídicí se můžeme zeptat na větu závislou, větou závislou si odpovídáme.
5. Větou vloženou bývá nejčastějí VV přívlastková.
Zítřejší oběd:
polévka hrstková, platýz na bylinkovém másle, brambory s pažitkou, kompot ovocný, fazolový salát se zeleninou a dresinkem, mléko, sirup, voda