Slovesné významy (kategorie)

Slovesné kategorie

a) osoba

- první

- druhá

- třetí

b) číslo

- jednotné

- množné

Osoba a číslo

Kategorie osoby a čísla jsou v českém jazyce úzce provázány. Pro jejich určování doporučujeme užívat osobní zájmena.

Osoby rozlišují, zda je podmět věty mluvčí (první osoba), posluchač (druhá osoba) nebo někdo jiný (třetí osoba).

Číslem udáváme počet účastníků děje, a to jednoho účastníka (číslo jednotné) či více účastníků (číslo množné).

Co je ich-forma a er-forma? (1).

Kolik osob zahrnuje číslo jednotné, množné dvojné, trojné a čtverné? (2)

c) způsob

- oznamovací

- rozkazovací

- podmiňovací

Způsob

Slovesný způsob popisuje vztah slovesa a skutečnosti (záměru). Způsob rozeznáváme trojí: prosté oznámení skutečnosti (zp. oznamovací), vyjádření zákazu nebo rozkazu (zp. rozkazovací) a vyjádření možného, hypotetického děje (zp. podmiňovací).

Rozkázat můžeme i v jiných osobách pomocí opisného rozkazu (Ať přijde! Nechť začnou nosit na stůl!) nebo jinými prostředky (Mlčíš! Budeš mlčet! Mlčet!).

Uveďte názvy způsobů i všech druhů vět. (3)

Podmiňovací způsob vyjadřujeme tvarem složeným z příčestí minulého (pracova-l, pracova-la, pracova-lo) a pomocného slovesa být (bych, bys, by - bychom, byste, by).

Pomocné sloveso se pojí se spojkami aby a kdyby (Kdybych ti pomohl ..., Abys nelitoval!).

Ve 2. os. č. jedn. se zakončení -s (bys) připojuje k zájmenu se a si (učil by ses, koupil by sis).

Jak jednoduše poznáte podmiňovací způsob? (4)

d) čas

- přítomný

- minulý

- budoucí

Slovesný čas

V češtině pomocí kategorie času vyjadřujeme, zda děj probíhal (čas minulý), probíhá (čas přítomný) či bude probíhat (čas budoucí).

Tvary budoucího času slovesa se tvoří pomocí pomocného slovesa být v budoucím čase (budu, budeš, bude - budeme, budete, budou) a infinitivu (budu sedět, budeš sedět atd.) nebo pomocí jednoduchých tvarů (postavit - postavím, jít - půjdu).

Tvary minulého času slovesa se tvoří pomocí slovesa být v přítomném čase (jsem, jsi - jsme, jste) a slovesného tvaru zakončeného na -l (-la, -lo, -li, -ly, -la), tzv. příčestí činného (jsem seděl, jsi seděl, seděl).

Souhrnná cvičení

9. Určete mluvnické významy sloves: Večer jděte na procházku. Kam odvezeš všechno nářadí? Abychom pak nelitovali! Na to přišel sám? A ty bys mi byl pomohl? Ať se práší za kočárem!

10. Vytvořte zadané tvary: sedět (2. os., č. mn., rozk.), plakat (3. os., č. j., oznam., bud.), cítit se (1. os., č. j., podmiň., druh přít.), kopat (3. os., č. j., rozk.), dostavit se (2. os., č. mn., oznam., min.), otočit (1. os., č. mn., oznam., bud.), zvonit (3. os., č. mn., podmiň, druh min.), vyhledat (2. os., č. j., oznam., bud.)

11. Vytvořte zadané tvary: recitovat (1. os., č. mn., oznam., bud.), přiběhnout (3. os., č. j., oznam., min.), usmívat se (1. os., č. j., podmiň., druh min.), dostavit se (2. os., č. mn., rozk.), být (1. os., č. mn., podmiň., druh přít.), přečíst (2. os., č. j., rozk.), sjet se (2. os., č. mn., oznam., bud.), táhnout (3. os., č. j., podmiň., druh přít).

12. Vytvořte zadané tvary: najít (1. os., č. mn., rozk.), vydržet (3. os., č. j., oznam., min.), dělat (1. os., č. j., podmiň., druh přít.), pracovat (2. os., č. mn., rozk.), běžet (1. os., č. j., oznam., bud.), ležet (2. os., č. j., oznam., min.), číst (2. os., č. mn., oznam., bud.), spát (3. os., č. j., podmiň., druh min.).

13. Určete mluvnické významy sloves: Na obou rukách měl obvazy. Jen abys dobře dopadl! Ponořím se do studia ruštiny. Tak kluci, děláme! Kdybyste to tak byli bývali věděli. Perníkové chaloupce se radši vyhni.

Odpovědi a pomůcky:

1. Jako vyprávěcí osobu literární autoři nejčastěji užívají 3. osobu (tzv. er-forma, vševědoucí vypravěč) nebo 1. osobu (tzv. ich-forma), je-li sám autor vypravěčem. S jinou osobou se téměř nesetkáváme (např. 2. os. v tzv. gamebooku, v němž čtenář spoluvytváří příběh).

2. Číslo jednotné zahrnuje jednu osobu, číslo množné více než jednu, číslo dvojné (např. ve staré češtině) dvě osoby, číslo trojné a čtverné (např. v melanéských jazycích) tři a čtyři osoby. Arabština zná dokonce číslo neurčité.

3. Způsob - oznamovací, rozkazovací, podmiňovací. Druhy vět - oznamovací, rozkazovací, tázací, přací, zvolací.

4. Vždy obsahuje některý tvar pomocného slovesa by (bych, bys - abych, kdybych).

Doporučujme webové stránky Internetové jazykové příručky ÚJČ Podmiňovací způsob.