|
a) Kdyby sis pospíšil, dostal by ses na nádraží ještě včas. b) Kam se vlečeš s tou károu, Jíro? c) Ne, to mi ani neříkej! d) To bylo před lety, když jsme navštívili Helfštýn a viděli děti ze sdružení Brontosaurus, jak opravují hrad.
Určete, zda se jedná o věty jednoduché nebo souvětí. (1) Čárky užíváme ve větách, nebo souvětích? (2) K čemu nejčastěji používáme čárku? (3)
1. a) souvětí, b) věta jednoduchá, c) věta jednoduchá, d) souvětí 2. Čárky píšeme ve větách i souvětích. 3. Nejčastěji čárku využíváme k oddělení jednotlivých vět v souvětí.
|
Před kterou spojkou (spojkami) zatím nepíšeme čárku? (1) |
Jaký je rozdíl mezi větou a souvětím? (2)
Doplň: Věta obsahuje ... sloves(o) a souvětí ... sloves(o). (3) |
Čárka v souvětí
Věty v souvětí oddělujeme čárkou (Lidé se ptali, co se stalo, protože ten zvuk bylo slyšet snad v celém městě.). Pro zjištění počtu vět spočítáme slovesa (Lidé se ptali, co se stalo, protože ten zvuk bylo slyšet snad v celém městě.). Čárku píšeme na počátek věty před spojovací výraz (Poprosili maminku, aby jim pomohla.), někdy mohou být věty spojeny i beze spojky (Slunce zapadlo, snesl se soumrak.) Čárku prozatím nepíšeme před spojkami a, i, ani, nebo, anebo, či.
|
Znáte pomůcku, která alespoň napoví, kdy se před spojkou "a" pravděpodobně bude psát čárka? (4) |
Vyjmenujte vztažná zájmena. Víte, k čemu slouží? (5) |
Pokud je vztažné zájmeno uvedeno ve spojení s předložkou, klademe čárku před předložku (Poznejte kino, do kterého se budete rádi vracet. Čeština je předmět, kvůli kterému se oplatí chodit do školy.). Někdy může stát spojka uvnitř vedlejší věty, tzn. čárku píšeme dále na počátku věty, ale ne před spojkou (Už nejednou na to myslel, aby ze srubu matčina nějakého „tchoře“ odnesl a za stržené u žida peníze aby si tajně ručnici koupil. /Alois Jirásek/ Bína o něm říkal, ten že provodí jej životem až k tmavému hrobu. /K. V. Rais/).
|
|
Z obou stran oddělujeme větu vloženou do jiné věty (Krabice najdeš v horní polici. → Krabice ... najdeš v horní polici. → Krabice, do nichž ukládáme zimní oblečení, najdeš v horní polici.)
|
||
Věty v souvětí mohou spojovat spojky (ale, avšak, aby, že, protože, neboť ...), vztažná zájmena (kdo, co, jaký, který, čí, jenž), vztažná /zájmenná/ příslovce (kde, kdy, jak, kam, proč, kudy ...), číslovky (kolik, kolikátý ...) a mohou být spojeny i beze spojky (Slunce zapadlo, snesl se soumrak.). Před všemi těmito výrazy píšeme čárku.
|
||
Čárka ve větě jednoduché
Ve větě jednoduché oddělujeme čárkou 5. pád, tj. oslovení (Kamile, umíš vytvořit větu tázací?). Oslovení oddělujeme z obou stran (Napiš mi, milá Xenie, několik řádek.). Dále čárkou oddělujeme několikanásobný větný člen (Šli jsme lesem, poli a lukami. Klára, Pavel, Ivana a Jindřiška budou reprezentovat školu.) a citoslovce a některé částice na počátku nebo na konci věty (Haló, kdo tu bydlí? Br, to je zima! Ano, to je pravdivá odpověď. Je to pravda, prý.).
|
Oslovení se nemusí omezovat na jedno slovo: I ty náš neposlušný broučku, hned jdi domů!
Ze které knihy jsme vybrali oslovení? Kdo je jejím autorem? (6) |
|
Souhrnná cvičení
|
||
Odpovědi a pomůcky: 1. Čárku prozatím nepíšeme před spojkami a, i, ani, nebo, anebo, či. 2. Souvětí se skládá z několika vět, věta obsahuje jedno sloveso, souvětí více sloves. 3. Věta obsahuje jedno (určité) sloveso a souvětí více (určitých) sloves. 4. Čárka před spojkou "a" se píše velmi často tehdy, když se "a" pojí s jiným spojovacím výrazem (a proto, a tedy, a tak, a tudíž, a dokonce). 5. Vztažná zájmena kdo, co, jaký, který, čí, jenž slouží ke spojování vět (mají úlohu spojek). 6. Oslovení je z knihy Broučci (1876) spisovatele Jana Karafiáta.
Doporučujme webové stránky Internetové jazykové příručky ÚJČ Psaní čárky v souvětí a Psaní čárky ve větě jednoduché a časopisu Naše řeč. |
Základní škola sv. Voršily v Olomouci
77900 Aksamitova 707/6
ID datové schránky: n8smc28
IČO: 495 880 95
IZO: 049 588 095
č. účtu 377842523/0300
tel. 585 222 689
e-mail: info@zcsol.cz
© 2024 ZŠ sv. Voršily v Olomouci