Spojky

Můžeme jít do kina pěšky nebo můžeme jet autobusem či tramvají, ale musíme vyrazit ihned, protože film brzy začne.

 

Co znamená termín větné členy? (1)

 

Proč nejsou před spojkami nebo a či čárky? (2)

Jak se z hlediska definice liší spojky protože a však? (3)

Pamatuj

Spojky jsou neohebný slovní druh, jehož úkolem je spojovat věty (Byl malý, ale vypadal hezky.) nebo větné členy (malý, ale šikovný čertík).

Věty mohou spojovat také vztažná zájmena (kdo, co, jaký, který, čí, jenž), vztažná příslovce (kdy, kde, proč, jak ad.) a číslovky (kolik, kolikanásobný, kolikrát, po kolika). Na rozdíl od spojek jsou větnými členy.

Spojky se mohou vyskytovat také na počátku souvětí (Zahrajeme si, se vrátím. – se vrátím, zahrajeme si.).

 

 

 

 

 

 

Kterým větným členem je zájmemno kterou ve větě To je pochoutka, na kterou jsem tě zval? (4)

Proč se ve slovech souřadicí a podřadicí píše krátké i? (5)

Pamatuj

Spojky na základě funkce (úkolu) dělíme na souřadicí a podřadicí.

Spojky podřadicí připojují věty vedlejší k jiné větě (aby, až, než, jakmile, protože, poněvadž, přestože, ač, že, když, kdyby aj.).

Spojky souřadicí (a, i, ani, nebo, anebo, či, ale, však, avšak, neboť ad.) spojují věty hlavní, věty vedlejší stejného druhu a větné členy.

 

 

 

 

 

K čemu se nejčastěji využívá spojka aneb? (6)

Pravopis a význam spojek

 

Spojují-li spojky věty nebo větné členy, píšeme před nimi většinou čárku. Upozorňujeme však, že spojka může stát hlouběji ve větě (Chtěla si povídat, já na ni však neměl čas.).

Čárku prozatím nepíšeme před spojkami a, i, ani, nebo, anebo, či.

Spojka či spojovací výraz může mít několik částí (Nejen ostrovy, ale i pevninu ohrožuje pokles moře.).

Zvláštním pravopisným případem je spojka -li, která se připojuje tzv. spojovníkem ke slovesu (můžeš-li, chceme-li). Ve složených spojkách se však píše bez spojovníku (jestli, jestliže, ačkoli, nežli, jelikož).

 

 

 

 

 

 

Přehled souřadicích spojek a jejich významu

Spojky a různé další spojovací výrazy rovněž nesou určitý význam, případně naznačují vztah mezi spojovanými částmi věty nebo souvětí.

Vztah mezi větami nebo mezi větnými členy (tzv. poměr) vyjadřují zejména spojky souřadicí - prosté sloučení (a, i, ani), odporování (ale, však, avšak), důsledek (proto, a tedy, tudíž), stupňování (dokonce, ale i, nadto) ad.

Obsahový význam vedlejší věty mohou naznačovat spojky podřadicí - příčinu (protože, jelikož, poněvadž), přípustku (i když, ačkoliv, třebaže), čas (když, jakmile, dokud) ad.

 

 

Souhrnná cvičení

 

7. Rozlište spojky souřadicí a podřadicí: Spal, aby byl čilý, leč lomozící křeček jeho záměr překazil, neboť neustále hryzal do mříží a hlasitě dupal. Zůstal ve stínu, aby jej nezvaní návštěvníci nezahlédli, poněvadž jeho snahou bylo, aby přistihl nahrbeného lupiče a jeho kumpána při činu, ale nedopatřením shodil starou vázu, přestože se snažil splynout s okolím.

 

8. Vyberte vhodnou spojku: Nemluví, (než, protože) drží bobříka mlčení. Strážný by byl potrestán, (kdyby, než) na hlídce usnul. Počkej, (až, že) půjde domů Hanka. Ožil, (aby, jakmile) skončila hodina. Bylo by lépe, (jakmile, kdyby) nemluvil, (poněvadž, než) tématu nerozumí. Pomohl nám, (ač, až) o výsledku pochyboval. Zázrak se nestal, (přestože, jakmile) si přál, (protože, aby) se stal. Udělám dobře, (kdyby, když) vás rozsadím.

 

9. Vyberte vhodnou spojku: Jez pomalu, (nebo, či) ti bude špatně! Je to profesionál, (anebo, avšak) se za něj pouze vydává? Chci být policistou (ani, či) požárníkem. Nekoupil jsem mléko (ani, i) brambory, (nebo, neboť) jsem zapomněl. Lékaři se snažili, (ale, či) vše bylo marné. Nastala krutá zima, zmrzla (ale, i) rtuť v teploměru (neboť, a) nafta v nádržích. V bezvětří se nepohnul (či, ani) lísteček. Drž se, (nebo, ale) spadneš!

 


Odpovědi a pomůcky:

1. Slova zaujímají ve větě pozice, které tradičně označujeme jako větné členy. Jsou jimi např. podmět, přísudek, předmět atd.

2. Před těmito spojkami zatím čárku psát neumíme.

3. Spojka protože může spojovat pouze věty, spojka však spojuje jak věty, tak větné členy.

4. Při určování postupujeme jako u kteréhokoliv jiného větného členu, např. položíme správnou otázku (zval jsem tě na koho, co). Jedná se o předmět.

5. V tzv. přídavných jménech účelových (vyjadřují účel, k čemu něco slouží) se píše krátká kořenová hláska (píšicí, pečicí, stojací, tekoucí atd.).

6. Často se užívá v názvech (Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka).

 

Doporučujme články v časopisu Naše řeč Zavinila to spojka nebo? a Spojka -li.

 

Zítřejší oběd:
vývar s kuskusem, krůtí nudličky na nivě, bramborová kaše s jarní cibulkou, ledový salát, mléko, sirup, voda

Základní škola sv. Voršily v Olomouci

77900 Aksamitova 707/6

ID datové schránky: n8smc28

IČO: 495 880 95

IZO: 049 588 095

č. účtu 377842523/0300

tel. 585 222 689

e-mail: info@zcsol.cz

© 2024 ZŠ sv. Voršily v Olomouci