Slovesné významy (kategorie)

 

 

 

Slovesné kategorie

 

a) osoba

- první

- druhá

- třetí

 

b) číslo

- jednotné

- množné

Pamatuj

U sloves prozatím určujeme čtyři mluvnické významy (nejlépe v tomto pořadí): osobu, číslo, způsob a čas.

Ve vyšších třídách se k nim přidá slovesný rod (činný a trpný), slovesný vid (dokonavý a nedokonavý) a také třída (1.-5. třída) a vzor (nese, bere, maže, peče, umře - tiskne, mine, začne - kryje, kupuje - prosí, trpí, sází - dělá).

 

Osoba a číslo

 

Kategorie osoby a čísla jsou v českém jazyce úzce provázány. Pro jejich určování doporučujeme užívat osobní zájmena.

 

osobačíslo jednotnéčíslo množné
1. osobajá (nesu)my (neseme)
2. osobaty (bereš)vy (berete)
3. osobaon, ona, ono (maže)oni, ony, ona (berou)

 

Osoby rozlišují, zda je podmět věty mluvčí (první osoba), posluchač (druhá osoba) nebo někdo jiný (třetí osoba).

Číslem udáváme počet účastníků děje, a to jednoho účastníka (číslo jednotné) či více účastníků (číslo množné).

 

Co je ich-forma a er-forma? (1).

 

Kolik osob zahrnuje číslo jednotné, množné dvojné, trojné a čtverné? (2)

 

c) způsob

- oznamovací

- rozkazovací

- podmiňovací

Způsob

 

Slovesný způsob popisuje vztah slovesa a skutečnosti (záměru). Způsob rozeznáváme trojí: prosté oznámení skutečnosti (zp. oznamovací), vyjádření zákazu nebo rozkazu (zp. rozkazovací) a vyjádření možného, hypotetického děje (zp. podmiňovací).

 

Tvary rozkazovacího způsobu

osobačíslo jednotnéčíslo množné
1. osoba-nes-me, začn-ěme, děl-ejme
2. osobanes, začn-i, děl-ejnes-te, začn-ěte, děl-ejte
3. osoba--

 

Rozkázat můžeme i v jiných osobách pomocí opisného rozkazu (Ať přijde! Nechť začnou nosit na stůl!) nebo jinými prostředky (Mlčíš! Budeš mlčet! Mlčet!).

 

 


 

 

 

Uveďte názvy způsobů i všech druhů vět. (3)

Podmiňovací způsob vyjadřujeme tvarem složeným z příčestí minulého (pracova-l, pracova-la, pracova-lo) a pomocného slovesa být (bych, bys, by - bychom, byste, by).

Pomocné sloveso se pojí se spojkami aby a kdyby (Kdybych ti pomohl ..., Abys nelitoval!).

Ve 2. os. č. jedn. se zakončení -s (bys) připojuje k zájmenu se a si (učil by ses, koupil by sis).

 

Pamatuj

Rozeznáváme dva druhy podmiňovacího způsobu: přítomný (Chtěl bych tě poznat.) a minulý (Byli bychom ti zavolali.). Liší se od sebe počtem pomocných sloves.

Podmiňovací způsob přítomný se užívá při vyjádření podmíněného děje (Kdybych to věděl!), ve zdvořilých žádostech (Směli bychom si ještě hrát?) apod.

Podmiňovací způsob minulý ze současné češtiny mizí. V zásadě vyjadřuje, že měl v minulosti děj proběhnout jinak (Abych se rozhodl jinak, byl bych musel mít více informací.). Pro zdůraznění můžeme použít pomocné sloveso bývat (Byla bych to bývala udělala, ...).

 

Tvary podmiňovací způsobu přítomného
osobačíslo jednotnéčíslo množné
1.nesl bychnesli bychom
2.nesl bysnesli byste
3.nesl bynesli by

 

Tvary podmiňovací způsobu minulého

osobačíslo jednotnéčíslo množné
1.byl bych neslbyli bychom nesli
2.byl bys neslbyli byste nesli
3.byl by neslbyli by nesli

 

Jak jednoduše poznáte podmiňovací způsob? (4)

Pamatuj

Rozlišujte slovesný způsob (oznamovací, rozkazovací a podmiňovací) a druhy vět (oznamovací, rozkazovací, tázací, přací, zvolací).

 

 

 

 

d) čas

- přítomný

- minulý

- budoucí

Slovesný čas

 

V češtině pomocí kategorie času vyjadřujeme, zda děj probíhal (čas minulý), probíhá (čas přítomný) či bude probíhat (čas budoucí).

Tvary budoucího času slovesa se tvoří pomocí pomocného slovesa být v budoucím čase (budu, budeš, bude - budeme, budete, budou) a infinitivu (budu sedět, budeš sedět atd.) nebo pomocí jednoduchých tvarů (postavit - postavím, jít - půjdu).

Tvary minulého času slovesa se tvoří pomocí slovesa být v přítomném čase (jsem, jsi - jsme, jste) a slovesného tvaru zakončeného na -l (-la, -lo, -li, -ly, -la), tzv. příčestí činného (jsem seděl, jsi seděl, seděl).

 

Pamatuj

Čas prozatím budeme určovat pouze u způsobu oznamovacího.

Způsob podmiňovací čas nevyjadřuje, jeho tvary však označujeme podobně jako čas (seděl bych - zp. podmiňovací druh přítomný, byl bych seděl - zp. podmiňovací druh minulý).

U způsobu rozkazovacího určujeme čas v závislosti na vidu slovesa (nesu vid nedokonavý přítomný čas /nes!/; přinesu vid dokonavý čas budoucí /přines!/).

 

 

Souhrnná cvičení

 

9. Určete mluvnické významy sloves: Večer jděte na procházku. Kam odvezeš všechno nářadí? Abychom pak nelitovali! Na to přišel sám? A ty bys mi byl pomohl? Ať se práší za kočárem!

 

10. Vytvořte zadané tvary: sedět (2. os., č. mn., rozk.), plakat (3. os., č. j., oznam., bud.), cítit se (1. os., č. j., podmiň., druh přít.), kopat (3. os., č. j., rozk.), dostavit se (2. os., č. mn., oznam., min.), otočit (1. os., č. mn., oznam., bud.), zvonit (3. os., č. mn., podmiň, druh min.), vyhledat (2. os., č. j., oznam., bud.)

 

11. Vytvořte zadané tvary: recitovat (1. os., č. mn., oznam., bud.), přiběhnout (3. os., č. j., oznam., min.), usmívat se (1. os., č. j., podmiň., druh min.), dostavit se (2. os., č. mn., rozk.), být (1. os., č. mn., podmiň., druh přít.), přečíst (2. os., č. j., rozk.), sjet se (2. os., č. mn., oznam., bud.), táhnout (3. os., č. j., podmiň., druh přít).

 

12. Vytvořte zadané tvary: najít (1. os., č. mn., rozk.), vydržet (3. os., č. j., oznam., min.), dělat (1. os., č. j., podmiň., druh přít.), pracovat (2. os., č. mn., rozk.), běžet (1. os., č. j., oznam., bud.), ležet (2. os., č. j., oznam., min.), číst (2. os., č. mn., oznam., bud.), spát (3. os., č. j., podmiň., druh min.).

 

13. Určete mluvnické významy sloves: Na obou rukách měl obvazy. Jen abys dobře dopadl! Ponořím se do studia ruštiny. Tak kluci, děláme! Kdybyste to tak byli bývali věděli. Perníkové chaloupce se radši vyhni.

 


Odpovědi a pomůcky:

1. Jako vyprávěcí osobu literární autoři nejčastěji užívají 3. osobu (tzv. er-forma, vševědoucí vypravěč) nebo 1. osobu (tzv. ich-forma), je-li sám autor vypravěčem. S jinou osobou se téměř nesetkáváme (např. 2. os. v tzv. gamebooku, v němž čtenář spoluvytváří příběh).

2. Číslo jednotné zahrnuje jednu osobu, číslo množné více než jednu, číslo dvojné (např. ve staré češtině) dvě osoby, číslo trojné a čtverné (např. v melanéských jazycích) tři a čtyři osoby. Arabština zná dokonce číslo neurčité.

3. Způsob - oznamovací, rozkazovací, podmiňovací. Druhy vět - oznamovací, rozkazovací, tázací, přací, zvolací.

4. Vždy obsahuje některý tvar pomocného slovesa by (bych, bys - abych, kdybych).

 

Doporučujme webové stránky Internetové jazykové příručky ÚJČ Podmiňovací způsob.

 

Dnešní oběd:
hrnec s fazolí, hrachem, ryba na bylinkovém másle, brambory vařené, salát z červené řepy s jablkem, mléko / sirup

Základní škola sv. Voršily v Olomouci

77900 Aksamitova 707/6

ID datové schránky: n8smc28

IČO: 495 880 95

IZO: 049 588 095

č. účtu 377842523/0300

tel. 585 222 689

e-mail: info@zcsol.cz

© 2021 ZŠ sv. Voršily v Olomouci