Vedlejší věta doplňková

 

Doplněk je rozvíjející větný člen, který vyjadřuje vlastnost, již má podstatné jméno za určitého děje.

Z této složité definice vyplývá, že doplněk závisí zároveň na jménu (rozvíjí jméno většinou v podmětu a předmětu) a slovese.

 

Připomínáme některé časté typy doplňku:

- vyjádřený přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou (Zdenička přijela bosa.)

- po slovesech typu zvolit, vybrat, jmenovat (Jmenovali jej vedoucím výpravy.)

- po slovesech smyslového vnímání (Slyšel jsem trávu růst.)

- po výrazech co, coby, jako, za (Jako malý chlapec jsem hrál na housle.)

- vyjádřený přechodníkem (Jsa kryt nízkými keři, plížil se Vinnetou k ohni.)

Odborně se doplněk označuje jako atribut verbální. Jaký význam má slovo atribut? (1)

 

Jak nejčastěji vzniká doplněk? (2)

Pamatuj

Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu).

VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak.

 

Vyjmenujte slovesa smyslového vnímání. (3)

Věty vedlejší doplňkové však nelze automaticky ztotožňovat se slovesy smyslového vnímání (Viděl jsem králíky poskakovat v trávě.). Vždy se musíme přesvědčit, v jaké pozici se nachází podstatné jméno.

Je-li v předmětu věty hlavní, může se věta vedlejší vázat na sloveso a zároveň na jméno, a jedná se tedy o VV doplňkovou (Viděl jsem králíky, jak poskakují v trávě.)

Pokud je však podstatné jméno v podmětu věty vedlejší, nemůže se věta vedlejší vázat na jméno a jedná se o VV předmětnou (Viděl jsem, jak králíci poskakují v trávě.).

 

 

 

Jak se liší podmět a předmět? (4)

Připomínáme, že stačí mírně obměnit spojovací výraz či větu vedlejší a z vedlejší věty doplňkové se stane jiný typ věty.

 

Souhrnná cvičení

 

5. Rozlište druhy vedlejších vět: Vzpomínám na otce, jak rád četl knížky. Radovan si připadal, jako by se octl v pohádce. Nenechám tě, abys tam šel sám. Kůzlátka slyšela maminku, jak odemyká dveře. Zatím nikdo neviděl Filoménu, že by podváděla. Není mi jasné, jak to mohla dokázat. Vůbec netuším, jak to všechno dokázala. Zachovej se, jak jsme ti radili v dopise. Bylo to takové, jako by náhle spadl z nebe. Bylo to takové nečekané setkání, jako by náhle spadl z nebe.

 

6. Určete druhy vedlejších vět: Neuvěřitelně utrmácení si vlezli do spacích pytlů, jak byli. Vrať se takový, jakého tě pouštíme do světa. Timotej se mi v té chvíli zdál, jako bychom se znali již dlouho. Nikdo si nepamatuje Helenku, že by takto vyváděla. Chtěli vidět Marfušu, kterak se snaží uvařit snídani. Bylo nám řečeno, kdo zítra přijde. Spatřili, jak se tajně krade ze dveří. Vyprávěl dál, jako by se nechumelilo. Výsledky byly, jako by je někdo předpokládal. Byl to takový gól, jaký se hráči ještě nepovedl.

 

7. Rozhodněte, kterou větou vedlejší lze nahradit vyznačený větný člen: Posel ležel na zemi zcela vyčerpaný. Uslyšel houkat sovu a výra. Stáli beze slova, zírajíce na sebe. Poslanci a senátoři zvolili Václava Havla za prezidenta ČR. Ráda ti kdykoliv pomohu. Zcela vyčerpaný posel ležel na zemi. Uslyšel houkat sovu a výra. Stál vedle mě jako opařený. Po výletě jsme byli všichni unavení, ale šťastní. V raném dětství jsem se bála strašidel.

 


Odpovědi a pomůcky:

1. Slovem přívlastek označujeme atribut, vlastnost, rys, příznak (např. přívlastkové víno).

2. Doplněk nejčastěji vzniká z přísudku jmenného se sponou (Přiběhl do cíle. Byl první. - Přiběhl do cíle první.).

3. Vidět, slyšet, cítit, vnímat, všimnout si, sledovat, pozorovat, poslouchat ad.

4. V podmětu (1. pád) je nejčastěji uveden původce děje, v předmětu (hlavně 3. a 4. p.) je především uvedeno, koho děj zasahuje.

 

Základní škola sv. Voršily v Olomouci

77900 Aksamitova 707/6

ID datové schránky: n8smc28

IČO: 495 880 95

IZO: 049 588 095

č. účtu 377842523/0300

tel. 585 222 689

e-mail: info@zcsol.cz

© 2021 ZŠ sv. Voršily v Olomouci