Příslovce

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Domů jsme se dostali nepozorovaně, ale pak se vše zvrtlo a u dveří nás zahlédl kluk od sousedů. Zeptejte se na podtržená slova a slovní spojení a určete jejich slovní druh. Ověřit řešení domů (kam) - příslovce, nepozorovaně (jak, jakým způsobem) - příslovce, pak (kdy) - příslovce u dveří (kde) - předložka a podstatné jméno, od sousedů (odkud) - předložka a podstatné jméno Pamatuj Příslovce vyjadřují podobné významy jako spojení předložky a podstatného jména. Odpovídají na otázky kdy, kde, kam, proč, jak dlouho atd. Určete slovní druhy: Zevnitř se náhle ozval nečekaný hluk a brzy se u vchodu objevil Ferda, který za sebou vlekl obrovskou mravenčí krávu. Tu a tam začalo zlehka sněžit, ovšem na orách bylo sněhu už po kolena. Milí žáci, nesmějte se tak nahlas, do třídy vedle nás právě vkročil pan inspektor. Mimo Kamila by se školního výletu měli zúčastnit všichni žáci 7. třídy.	Jakou úlohu mají příslovce ve větě? (1)
Co znamená "neohební slovní druh"? (2)	Druhy příslovcí Pamatuj Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.). Nejčastěji se vážou na slovesa (šel rychle), přídavná jména (vemi rychlý) a příslovce (značně nezdravě). Mohou se vázat i na podstatná jména (cesta domů). Příslovce dělíme podle jejich významu do několika skupin. Význam příslovce nejlépe zjistíme pomocí otázky. příslovce místa - kde, kam, odkud, kudy příslovce času - kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často, v kolik příslovce způsobu - jak, jakým způsobem příslovce míry - kolik, jak hodně, jak moc, jak málo, jakou měrou příslovce zřetele - vzhledem k čemu (řadíme je k příslovcím způsobu) příslovce příčiny - proč, z jaké příčiny	Použijte slovo vedle jako příslovce a jako předložku (3).
	Kromě těchto druhů můžeme rozlišovat příslovce tázací (Kam jdeš?) a vztažná (Řekni mi, kam jdeš.). Přislovce kam tedy můžeme zároveň zařadit mezi příslovce místa a tázací či vztažná. Určete druhy příslovcí: tudy, obratně, neustále, náhodou, hlady, dolů, snadno, nepatrně, zleva, trochu, dlouho, vesele, oklikou, večer, naschvál, právě, proto, hodně, záměrně, dětsky.	Jak rozlišíte tázací a vztažná příslovce? (4)
Proč nejsou zmíněné části slov (-e, -o, -y) koncovky? (5)	Tvoření příslovcí Pamatuj Příslovce se nejčastěji vytvářejí od přídavných jmen příponami -e (-ě), -o, -y (snadný - snadně, blízký - blízko, sobecký - sobecky). Od některých přídavných jmen se tvoří příslovce příponou -o i příponou -e (draho i draze, těžko i těžce, snadno i snadně). Část příslovcí vznikla ustrnutím prostých pádů jmen (zima, tma, kolem, daleko, blízko, honem, úhrnem) nebo pádů předložkových (pohromadě, pomalu, zatím, poprvé, předloni, provždy). Takovéto předložkové tvoření označujeme jako spřahování.	Můžete užít vyjádření hluboko v zemi a být hluboko dojat? (6)
	Ze zadaných slov vytvořte příslovce: vysoký, tichý, hlad, krok, český, široký, levý, tichý, drahý, politika, zdravý, reálný, dětský, kůň, hrdý. Ze zadaných slov vytvořte příslovce: fantastický, omyl, jasný, bílý, bosý, smutný, hluboký, hrdinský, vysoký, kolo, náhoda, smích, příjemný, daleký, vztek.
Zopakujte si psaní skupin -mě- a -mně-.	Se vznikem příslovcí souvisí i pravopis skupin -mě- a -mně- (skromný - skromně, strmý - strmě). Přídavné jméno tamější je odvozeno od příslovce tam, nikoli od přídavného jména tamní. Název cvičení: zřejm__, skrom__, náram__, rozum__, strm__, dojem__, tem__, nejjem__ji, kolm__, tajem__, soukrom__, znám__, upřím__, tam__jší, střídm__.
	Souhrnná cvičení 6. Uveďte správné tvary slov: osam__le, neznám__, nejpříjem__ji, rozum__, vzájem__, skrom__, soukrom__, význam__, sebevědom__, nadm__rně, den__, přím__, tajem__, zřejm__, jem__. 7. Určete slovní druhy ve větných spojeních: tak __ už pojď! __; nechceš něco __ na __ zub; pětkou __ jezdíme až k hornímu __ konci, ale __ jedničkou __ jen doprostřed __; můj __ kamaráde, snaž se o kousek __ víc __ a __ staneš se __ nejlepším __ boxerem našeho __ oddílu; kudy __ se prosím jde nahoru __ na Grúň; chvíle ticha __, poté __se zvedl velký náčelník a pronesl: "My __ mít __ návrh __ pro Bílého __ otce ve __ Washingtonu." 8. Určete druhy příslovcí: málo, úplně, převelice, někde, shora, teď, už, náhodou, pomalu, náhodou, proč, úmyslně.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Příslovce ve větě bývá příslovečným určením (Ráno vstanu.), součástí přísudku (Bylo mi smutno.) nebo neshodným přívlastkem (Povedl se mi kotoul letmo!). 2. Jako neohebné druhy označujeme ty, které se neskloňují ani nečasují, tj. nemění svá zakončení. 3. Předložka se pojí se jménem (místo vedle tebe), příslovce stojí samostatně (sejdeme se vedle). 4. Tázací příslovce jsou součástí věty tázací, vztažná spojí věty v souvětí. 5. Pokud by se jednalo o koncovky, musely by se tyto části při skloňování nebo časování měnit. Příslovce jako neohebný slovní druh nemají koncovky. 6. Mezi příslovci hluboko a hluboce je nepatrný významový rozdíl. Dojati můžeme být pouze hluboce. Doporučujme webové stránky časopisu Naše řeč Příslovce a částice.