|
Můžeme jít do kina pěšky nebo můžeme jet autobusem či tramvají, ale musíme vyrazit ihned, protože film brzy začne.
|
Co znamená termín větné členy? (1)
Proč nejsou před spojkami nebo a či čárky? (2) |
Jak se z hlediska definice liší spojky protože a však? (3) |
|
Kterým větným členem je zájmemno kterou ve větě To je pochoutka, na kterou jsem tě zval? (4) |
Proč se ve slovech souřadicí a podřadicí píše krátké i? (5) |
|
K čemu se nejčastěji využívá spojka aneb? (6) |
Pravopis a význam spojek
Spojují-li spojky věty nebo větné členy, píšeme před nimi většinou čárku. Upozorňujeme však, že spojka může stát hlouběji ve větě (Chtěla si povídat, já na ni však neměl čas.). Čárku prozatím nepíšeme před spojkami a, i, ani, nebo, anebo, či. Spojka či spojovací výraz může mít několik částí (Nejen ostrovy, ale i pevninu ohrožuje pokles moře.). Zvláštním pravopisným případem je spojka -li, která se připojuje tzv. spojovníkem ke slovesu (můžeš-li, chceme-li). Ve složených spojkách se však píše bez spojovníku (jestli, jestliže, ačkoli, nežli, jelikož).
|
|
|
Spojky a různé další spojovací výrazy rovněž nesou určitý význam, případně naznačují vztah mezi spojovanými částmi věty nebo souvětí. Vztah mezi větami nebo mezi větnými členy (tzv. poměr) vyjadřují zejména spojky souřadicí - prosté sloučení (a, i, ani), odporování (ale, však, avšak), důsledek (proto, a tedy, tudíž), stupňování (dokonce, ale i, nadto) ad. Obsahový význam vedlejší věty mohou naznačovat spojky podřadicí - příčinu (protože, jelikož, poněvadž), přípustku (i když, ačkoliv, třebaže), čas (když, jakmile, dokud) ad.
|
||
Souhrnná cvičení
|
||
Odpovědi a pomůcky: 1. Slova zaujímají ve větě pozice, které tradičně označujeme jako větné členy. Jsou jimi např. podmět, přísudek, předmět atd. 2. Před těmito spojkami zatím čárku psát neumíme. 3. Spojka protože může spojovat pouze věty, spojka však spojuje jak věty, tak větné členy. 4. Při určování postupujeme jako u kteréhokoliv jiného větného členu, např. položíme správnou otázku (zval jsem tě na koho, co). Jedná se o předmět. 5. V tzv. přídavných jménech účelových (vyjadřují účel, k čemu něco slouží) se píše krátká kořenová hláska (píšicí, pečicí, stojací, tekoucí atd.). 6. Často se užívá v názvech (Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka).
Doporučujme články v časopisu Naše řeč Zavinila to spojka nebo? a Spojka -li. |
Základní škola sv. Voršily v Olomouci
77900 Aksamitova 707/6
ID datové schránky: n8smc28
IČO: 495 880 95
IZO: 049 588 095
č. účtu 377842523/0300
tel. 585 222 689
e-mail: info@zcsol.cz
© 2024 ZŠ sv. Voršily v Olomouci