Vedlejší věty příslovečné 1

Vedlejší věta příslovečná místní

 

Vedlejší věta (příslovečná) místní vyjadřuje příslovečné určení místa věty hlavní (Šel, kam ho nohy nesly.).

Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení místa otázkami kde, kam, odkud, kudy (Kam šel? Kam ho nohy nesly.).

Obsah této věty můžeme vyjádřit příslovcem či spojením předložky a podstatného jména (Šel neznámo kam. Šel do neznáma.).

Vedlejší věty místní bývají často uvozeny vztažnými příslovci (kde, kam, odkud, kudy).

Slova, která ve větě hlavní odkazují na větu vedlejší, chápeme jako obsahovou součást věty vedlejší (Odbočil tam, kde byla lepší cesta.).

 

 

Jaký účel mají vztažná příslovce? (1)

 

Dokažte, že příslovce a spojení předložky a podstatného jména mohou mít stejnou úlohu. (2)

Kterou VV uvozuje zájmeno kam v souvětí Neřekl, kam jde? (3)

 

 

Je v souvětí vedlejší věta vždy druhá v pořadí? (4)

Vedlejší věta příslovečná časová

 

Vedlejší věta (příslovečná) časová vyjadřuje příslovečné určení času věty hlavní (Když odcházel, zabouchl dveře.).

Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení času otázkami kdy, odkdy, dokdy, jak často, jak dlouho, na jak dlouho ap. (Kdy zabouchl dveře? Když odcházel.).

Obsah této věty můžeme vyjádřit příslovcem či spojením předložky a podstatného jména (Při odchodu zabouchl dveře.).

Vedlejší věty místní bývají často uvozeny různými časovými spojkami (než, když, sotva, dokud, dříve než, kdykoliv ad.).

Vedlejší věta způsobová a měrová

 

Vedlejší věty (příslovečné) způsobové a měrové vyjadřují příslovečné určení způsobu či míry věty hlavní.

Vedlejší věta způsobová vyjadřuje kvalitu, způsob provedení slovesného děje, ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení způsobu otázkami jak, jakým způsobem (Najednou zmizel, jako by se po něm země slehla.).

Vedlejší věta měrová vyjadřuje množství, měřítko, intenzitu slovesného děje, ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení míry otázkami kolik, jak mnoho, o kolik, do jaké míry apod. (Loudal se po chodníku, jen co noha nohu mine.)

Slova, která ve větě hlavní odkazují na větu vedlejší, chápeme jako obsahovou součást věty vedlejší (Choval se tak, jako by si sám sebou nebyl jist.).

 

 

Rozlište slovní druh možných spojovacích výrazů jaký a jak. (5)

 

Uvozuje příslovce jak vždy větu vedlejší? (6)

 

Souhrnná cvičení

 

5. Rozlište druhy vedlejších vět příslovečných: Putovali jsme, kudy nás vedly cesty. Říkal jsem mu o tom, když byl včera u nás. Kolik znáš jazyků, tolikrát jsi člověkem. Tvářila se, jako by jí utekly včely. Je vždycky tam, kde se něco děje. Dáme ti tolik prostředků, kolik budeš potřebovat. Děti chtěly uvařit tak, aby měla máma radost. Jakmile přijedu domů, dám si teplou sprchu. Rozčílil se, až zčervenal. Čerte, vrať se, odkud jsi přišel.

 

6. Rozlište druhy vedlejších vět příslovečných: Šel, kam ho oči vedly. Krakonoš dal hajnému zlata, co unesl. Až si napíšeš úkoly, přijď za mnou. Při práci postupujte tak, jak vám radí mistr. Jděte tudy, kudy jdou tito návštěvníci. Bylo mi zle, jako kdybych snědl něco nezdravého. Nebudu s tebou kamarádit, dokud mi nevysvětlíš své chování. Pracoval jsem tak, abych měl z práce radost. Čím déle tě znám, tím méně ti rozumím. Přijď k nám, kdykoli jen budeš chtít.

 

7. Rozlište vedlejší věty způsobové a měrové: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Tak se uhodila, že strávila dva dny v nemocnici. Je hloupý, až to bolí. Cítím se, jako bych se znovu narodil. Pracuj tak, abys byl sám se sebou spokojený. Výrobu plánujeme tak, aby byl dostatek zboží. Dítě křičelo, až nám zaléhaly uši. Čím se víc snažil, tím víc pokazil. Spí, jako by ho do vody hodil. Vyhrál tolik, že mohl odejít do důchodu.

 

8. Určete, kterou vedlejší větou lze nahradit vyznačenou část věty: Odpoledne se projdeme parkem. Počkáme do začátku poledního žáru. Ruku mi však podal velmi neochodně. Jsi velmi nápaditý ptáček! Od Náchoda se žene bouře. Paleček hned po narození uměl chodit. Přijedeme ve tři hodiny autobusem. Mé dvojče je o hodinu starší než já. Seděl v křesle celé hodiny. Někdy tě určitě navštívím. Stál bez pohnutí několik minut. Stála po kolena ve vodě.

 

9. Určete význam použité spojky ve vedlejší větě časové (prostá následnost dějů, současnost obou dějů, okamžitá následnost dějů, nesoučasnost obou dějů, okamžitá následnost dějů s významem ohraničení časové ohraničení dějů, opakování dějů probíhajících současně, současnost obou dějů, prosté určení času): Zatímco si povídali, pes se stočil do klubíčka pod stolem. Kdykoliv se protáhl, zachytil její měkký pohled. Jen co zavěsil telefon, už byli policisté na cestě. Až přijdu domů, svléknu si promočené šaty. Dokud budeš zlobit, nepůjdeš ani na krok ven. Když husité vyrazili proti křižákům, nastávalo už jaro. Rozmysli si to, dříve než bude pozdě. Jakmile budeš mít teplotu, zůstaneš v posteli. Bratr si užívá volna, zatímco já musím chodit do školky.

 

10. Určete druhy vedlejších vět. Všimněte si, že vždy dvě či tři věty začínají stejným spojovacím výrazem: Vůbec nevím, kam vyrazil. Sejdeme se tam, kam míří všichni ti mravenci. Kam se poděli toulaví psi, není známo. Když si umyješ uši, dám lízátko. Když prší, nechodíme ven. Voják vyprávěl všechno, co prožil. Vzal si pokladů, co unesl. Jak si usteleš, tak si lehneš. Neřekl jsi mi, jak jsi uspěl. Bylo mi, jako by se rozezpívaly kůry andělské.

 


Odpovědi a pomůcky:

1. Vztažná příslovce (i zájmena) spojují věty.

2. Tuto vlastnost daných slovních druhů můžeme dokázat otázkou (Kam jdeš?) a odpovědí pomocí různých slovních druhů (Ven. - příslovce; Do kůlny. - předložka a podstatné jméno). V obou dvou představených případech se jedná o příslovečné určení místa.

3. Nedoporučujeme určovat vedlejší věty podle spojovacích výrazů. V tomto případě výraz kam připojuje VV předmětnou (koho, co neřekl).

4. Souvětí může začínat větou hlavní i vedlejší (Co chtěl, mi neřekl. - Neřekl mi, co chtěl.).

5. Výraz jaký je přídavné jméno (nejčastěji uvozuje VV přívlastkovou) a výraz jak příslovce (nejčastěji uvozuje VV způsobovou).

6. Výraz jak neuvozuje vždy větu vedlejší, často se užívá ve větě jednoduché pro vyjádření srovnání (Má oči jako pomněnky.).

 

Základní škola sv. Voršily v Olomouci

77900 Aksamitova 707/6

ID datové schránky: n8smc28

IČO: 495 880 95

IZO: 049 588 095

č. účtu 377842523/0300

tel. 585 222 689

e-mail: info@zcsol.cz

© 2024 ZŠ sv. Voršily v Olomouci